Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 466/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti E. M., proti rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru všeobecné správy, správního oddělení, ze dne 18. 6. 2002, čj. VS-503/3-2002,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se návrhem na zahájení řízení domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru legislativního a právního, ze dne 11. 3. 2002, čj. LPO/256/01/Po, vydané v řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí mimo odvolací řízení [ a násl. , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů]. Naposled uvedeným rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí Okresního úřadu Uherské Hradiště, referátu vnitřních věcí, ze dne 2. 10. 2001, čj. R-34/odvol. 2001, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky vůči rozhodnutí Městského úřadu v Uherském Hradišti, odboru organizačního a vnitřní správy, ze dne 10. 7. 2001, na základě něhož byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle , o přestupcích, v platném znění, kterého se měla dopustit ve výroku blíže specifikovaným jednáním. Stěžovatelka odůvodnila svůj návrh v podstatě tím, že tvrzení, v důsledku nichž byla shledána vinnou označeným přestupkem, jsou smyšlená, vykonstruovaná a nezakládají se na pravdě.

Poté, co Ústavní soud přezkoumal podaný návrh z hlediska formálních náležitostí, je nucen konstatovat, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Pokud se potom jedná o v záhlaví napadené rozhodnutí, je toto přezkoumatelné soudem podle až 250k , , ve znění pozdějších předpisů (k tomu srov. , o přestupcích, v platném znění).

Z řečeného je zřejmé, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, čímž nedostála podmínkám zásady subsidiarity uplatňující se v řízení o ústavní stížnosti. Proto byl návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut pro jeho nepřípustnost [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. S ohledem na konstatované potom nebyla stěžovatelka vyzvána k odstranění formální vady v podobě absence povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, neboť by se takový krok za uvedené procesní situace jevil nadbytečným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2002

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj