Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 405/02

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. A. H., zastoupeného Mgr. Ing. M. Ch., advokátem, směřující proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. března 2002, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. prosince 2000, sp. zn. a ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 30. listopadu 1998, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 21. června 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení napadených rozhodnutí. Dne 11. července 2002 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti, kterým právní zástupce stěžovatele odstranil veškeré odstranitelné vady podání.

Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Přímo z obsahu ústavní stížnosti shledal, že napadené rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 22. dubna 2002. Tuto informaci potvrdily i kopie doručenek, které, na žádost Ústavního soudu zaslal soud prvého stupně.

Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své početné a obecně přístupné judikatuře (např. usnesení č. 64, svazek 6 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) opakovaně uvedl, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je úprava , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí již prvým dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti ( zákona). Pokud tedy bylo poslední rozhodnutí doručeno pouze právnímu zástupci stěžovatele, počala běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti dnem 22. dubna 2002. Lhůta tak vypršela ve čtvrtek 20. června 2002, tedy den před osobním podáním ústavní stížnosti.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. července 2002

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj