Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 340/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. Z., zastoupené JUDr. A. K., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 1996, sp. zn.

, a rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 24. března 1995, sp. zn.

, mimo ústní jednání dne 3. července 2002 soudcem zpravodajem

JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla podána k poštovní přepravě dne 27. května 2002, napadla stěžovatelka ve své restituční věci pravomocná rozhodnutí obecných soudů (rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 24. března 1995 - -98 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 1996 - ) a poukazujíc na to, že splňuje podmínky dle , aniž by tvrdila porušení jakéhokoli ústavně zaručeného práva (svobody), navrhla zrušit ústavní stížností napadená rozhodnutí Okresního soudu v Opavě a Krajského soudu v Ostravě, jak jsou vpředu označena.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti ( zákona).

Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 5) a razítka na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 1996 (), připojeného k ústavní stížnosti, bylo toto rozhodnutí, jímž byla věc stěžovatelky pravomocně ukončena, doručeno jejímu právnímu zástupci dne 13. května 1996 a téhož dne vstoupilo v právní moc.

Ústavní soud rovněž zjistil (č. l. 6), že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne

30. 9. 1997 (), o dovolání stěžovatelky proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 21. ledna 1998 a téhož dne nabylo právní moci.

Ústavní stížnost byla podle otisku pošty podána k poštovní přepravě dne

27. května 2002, tedy evidentně (s několikaletým zpožděním) po lhůtě stanovené v § 72

odst. 2 zákona.

Z takto rozvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako opožděně podaná

[§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], jak je ze znělky tohoto usnesení patrno, aniž by bylo nutno stěžovatelku vyzývat k odstranění vady v zastoupení (plná moc právní zástupkyně v kopii).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 3. července 2002