Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 341/02

Ústavní soud rozhodl dne 4. července 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci JUDr. V. P., zastoupeného JUDr. M. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2002, č. j. -83, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž Městský soud v Praze nevyloučil jmenované soudce z projednávání a rozhodování věci, vedené pod sp. zn. u Obvodního soudu pro Prahu 5, a zamítl návrh na přikázání této z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soud porušil práva, která jsou mu zaručena v a násl. d a poukázal na odůvodnění napadeného usnesení, z něhož je zřejmé, že soud konstatuje vyjádření žalobkyně k jeho návrhu na delegaci, ačkoliv jí takové procesní oprávnění nepříslušelo.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Městského soudu v Praze č. j. -83 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud nezjistil opodstatněnost tvrzení stěžovatele o tom, že jsou soudci vyloučeni z projednávání věci a že jsou proto dány důvody pro její přikázání jinému soudu, a pokud vyžádal vyjádření žalobkyně k takovému tvrzení žalobce, tj. stěžovatele, pak postupoval v souladu s § 101 odst. 4 obč. soudního řádu, podle něhož soud žalobkyni jako účastnici řízení vyzval, aby se k návrhu, který se týkal postupu a vedení řízení, vyjádřila.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. července 2002