Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 279/02

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů A) H. H. a B) M. H., zastoupených advokátem Mgr. R. P., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního úřadu Příbram, referátu regionálního rozvoje, oddělení územního plánu a stavebního řádu ze dne 10. 4. 2002, čj. RR-SÚ 124/02 Pe, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé se s odvoláním na porušení svých práv garantovaných d domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Okresního úřadu Příbram, referátu regionálního rozvoje, oddělení územního plánu a stavebního řádu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Nový Knín ze dne 5. 10. 2001, čj. 345/2000-jk. V ústavní stížnosti uvedli, že rozhodnutím stavebního úřadu Nový Knín ze dne 5. 10. 2001, čj. 345/2000-jk, byla povolena stavba oplocení pozemku č. p. 177/1 v k. ú. P.. Současně jim ovšem byly uloženy podmínky pro stavbu, mj. i povinnost vybudovat vrata, o což nežádali. K jejich odvolání, jež směřovalo pouze do této podmínky, odvolací orgán prvoinstanční rozhodnutí podle , zákon o správním řízení (), (dále jen ""), zrušil, aniž by ve věci sám rozhodl nebo věc vrátil prvoinstančnímu orgánu k novému rozhodnutí.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a, aniž by se zabýval meritem věci, dospěl k závěru, že podaný návrh je nepřípustný.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci byly porušeny některé její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a, není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [ odst. l písm. a) a odst. 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, když stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( , o Ústavním soudu). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Napadené rozhodnutí Okresního úřadu Příbram je nepochybně rozhodnutím orgánu veřejné správy, které není vyňato ze soudního přezkumu. Bylo jím zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Nový Knín, čj. 345/2000-jk. Možnost zrušit prvoinstanční rozhodnutí (bez toho, aby odvolací orgán vrátil správnímu orgánu, který jej vydal, k novému projednání a rozhodnutí), jsou-li pro to důvody, připouští ustanovením . Samotné zrušení rozhodnutí napadeného odvoláním je jedním ze způsobů skončení správního řízení, který v řízení zahájeném na návrh má stejné právní účinky jako zamítnutí návrhu (srov. Vopálka a spol.: , komentář, C.H. Beck 1999, str. 165). Toto rozhodnutí lze napadnout správní žalobou, neboť zjevně není rozhodnutím, jež by nemělo povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické či právnické osoby ( ). Nejde ani o žádné z rozhodnutí, uvedených v odst. 2 citovaného ustanovení, jež soudy rovněž nepřezkoumávají. Nejedná se konečně ani o rozhodnutí, která by byla z přezkoumávání soudem vyloučena na základě ustanovení uvedených v příloze A, jež je součástí V té byla jako vyloučená z přezkoumávání (v oboru "stavební řád") ke dni rozhodování odvolacího orgánu uvedena pouze rozhodnutí dle a d), dle , a a 2 , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění Rozhodnutí v projednávané věci, učiněné dle a citovaného zákona (resp. rozhodnutí o odvolání proti němu), tedy ani touto přílohou vyloučeno není.

Z výše uvedeného Ústavní soud usoudil, že stěžovatelé nevyužili procesní prostředek podle dosavadní úpravy v části páté , v níž je upravena instituce správního soudnictví, a nevyčerpali tak všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Ústavní stížnost je proto ve smyslu ust. , o Ústavním soudu, nepřípustná.

Ústavní soud se ovšem zabýval i tím, zda nejsou naplněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení totiž Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele podle odst. 1 uvedeného zákona, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo pokud v řízení o podaném opravném prostředku podle odst. 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma. Ústavní soud naplnění žádné z uvedených podmínek v projednávaném případě nezjistil a stěžovatelé je v ústavní stížnosti ostatně ani netvrdili.

S ohledem na výše uvedené okolnosti byl Ústavní soud nucen projednávaný návrh podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne11. června 2002 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj