Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 746/01

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti D.B., Z.B. a T.B., zastoupených JUDr. M.M., proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2001, č.j. -301, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 12. 2001 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2001, č.j. -301, kterým v řízení o náhradu škody ze smrtelného pracovního úrazu Z.B. v roce 1994 soud nepřipustil rozšíření žaloby dle jejich podání ze dne 2. 5. 2001.

Stěžovatelé uvedli, že nechtějí Ústavní soud "vtahovat" do rozhodování obecného soudu o jejich nároku na náhradu škody, dovolávají se však toho, aby rozhodování o tomto nároku probíhalo postupy při striktním dodržování , tedy "stanoveným postupem" ve smyslu d ("Listina") a bez zbytečných průtahů dle y. Nesouhlasí s odůvodněním napadeného procesního rozhodnutí a jsou toho názoru, že naprosto neodpovídá znění, duchu a smyslu ust. Argumenty uplatněné obecným soudem v odůvodnění měly být součástí až hmotněprávního posouzení věci v meritorním rozhodnutí. Z toho dovozují porušení svého ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces zakotveného v y. Porušení svého práva na projednání věci bez zbytečných průtahů v jediném řízení, zakotveného v y, odůvodnili tvrzením, že o podstatné části jejich nároku na náhradu škody bude rozhodováno v jiném řízení, které však bude probíhat podle stanoveného pořadí, tedy později. Stěžovatelé dále uvedli, že svůj nárok v rozsahu nepřipuštěného rozšíření žaloby uplatnili samostatnou žalobou a okresnímu soudu navrhli, aby obě řízení byla spojena. Protože není jisto, zda a kdy bude rozhodnuto o spojení obou řízení, jsou nuceni podat ústavní stížnost, s ohledem na stanovenou lhůtu pro její podání.

Okresní soud v Hradci Králové, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti mj. uvedl, že věc pozbyla na významu s ohledem na spojení věcí a . Rozšířený žalobní návrh, který nebyl napadeným usnesením připuštěn, nesplňoval náležitosti a a nemohl být podkladem jednání o změněné žalobě.

Právní zástupce stěžovatelů sdělením ze dne 6. 3. 2002 uvedl, že sice došlo ke spojení věcí, nicméně stěžovatelé setrvávají na tvrzení o zásahu do svých ústavních práv, neboť postup okresního soudu může mít pro ně konkrétní nepříznivé důsledky z hlediska případného promlčení uplatňovaných nároků.

Dalším sdělením ze dne 4. 4. 2002 právní zástupce stěžovatelů uvedl, že tvrzení soudu obsažené v jeho vyjádření k ústavní stížnosti, že důvodem nepřipuštění změny žaloby byly procesní vady návrhu, není pravdivé. Navrhl, aby Ústavní soud vyčkal konečného rozhodnutí okresního soudu ve věci

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim k ochraně jejich práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Napadené usnesení je procesní povahy a i když může komplikovat stěžovatelům jejich situaci, je evidentní, že až po vydání meritorního rozhodnutí a využití dostupných opravných prostředků, bude splněna podmínka stanovená v cit. ustanovení zákona. Samotná skutečnost, že proti napadenému usnesení není opravný prostředek, ještě automaticky nezakládá vyčerpání všech dostupných prostředků ve smyslu ust. zákona. Pokud jde o tvrzené průtahy v řízení, z argumentace, tak jak byla stěžovateli uplatněna, tedy že museli podat další žalobu, o níž může být rozhodováno později, jakékoliv průtahy v řízení, a tedy i zásah do jejich práva zakotveného v y, nelze dovodit.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2002

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj