Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 247/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. K., " o peněžní náhradu a zdržení se jednání",

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností se stěžovatelka, s poukazem na porušení jejího práva na ochranu osobnosti, domáhala, aby Ústavní soud vydal "rozsudek" (nález), jímž by "žalovanému" - firmě Český T. a.s., uložil povinnost poskytnout stěžovatelce přesně specifikované peněžité plnění, jakož i povinnost zdržet se v petitu blíže označeného jednání a zajistit popsanou ochranu osobních dat svých klientů.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení návrhu, je povinen přezkoumat, zda tento, co do svého vlastního obsahu a náležitostí, splňuje formální předpoklady a podmínky stanovené zákonem umožňující jeho věcné projednání, tj. mimo jiné i zda směřuje proti zásahu orgánu veřejné moci a jakým způsobem je specifikováno, čeho se navrhovatel(ka) domáhá.

Ústavní soud totiž, jakožto orgán veřejné moci a coby orgán ochrany ústavnosti (y ČR), je povinen při své činnosti respektovat též jednu ze základních zásad právního státu, jíž je uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon (y ČR, d). Vycházeje z tohoto obecného východiska, posuzoval v těchto intencích i nyní projednávaný případ.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Jak je zřejmé z tvrzení uvedených v ústavní stížnosti, v daném případě, na který poukazuje stěžovatelka, se o zásah orgánu veřejné moci evidentně nejedná.

Nadto v posuzované věci, s ohledem na navrhovaný petit, je z hlediska kompetenčního určující i ust. a b) citovaného zákona dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle písm. d)y ČR, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby pokud je to možné, obnovil stav před porušením. Domáhá-li se tedy stěžovatelka vydání rozhodnutí, jímž by Ústavní soud uložil povinnost směřující k plnění, je nutno konstatovat, že se v daném případě jedná o návrh, resp. takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat, resp. k vydání jemu korespondujícího rozhodnutí, jak vyplývá z toho, co bylo uvedeno, není oprávněn.

S ohledem na takto vyložené důvody proto soudci zpravodaji nezbylo, aniž by dále stěžovatelku vyzýval k odstranění formální vady v podobě absence povinného právního zastoupení, než ústavní stížnost usnesením odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. května 2002

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj