Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 199/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. T., zastoupeného JUDr. F. B., advokátem, o návrhu na doplnění zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 217/1996 Sb.,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 28. 3. 2002, které došlo Ústavnímu soudu dne 3. 4. 2002.

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud přijal nález, jímž uloží ministru zdravotnictví a ministru financí České republiky, aby doplnil zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 217/1996 Sb. o ustanovení, kterým se výše pojistného na zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných stanoví podle skutečně dosahovaných příjmů za zdaňovací období.

Stěžovatel uvádí, že jako osoba samostatně výdělečně činná každým rokem podává Finančnímu úřadu v Šumperku daňové přiznání a jeho příjmy nedosahují ani zákonem stanoveného životního minima. Od 1. 1. 2002, kdy byla zvýšena minimální záloha na zdravotní pojištění, musí platit 770,-- Kč měsíčně a při svých příjmech není schopen tuto částku hradit, čímž bude narůstat jeho dluh u zdravotní pojišťovny. Domnívá se, že uvedeným zákonem dochází k diskriminaci nejslabších sociálních skupin a nutí je k tomu, aby raději pobíraly podporu v nezaměstnanosti, což je pro něho nedůstojné.

Je toho názoru, že novelou jediného ustanovení citovaného zákona by měla být dána možnost k nižším platbám záloh na zdravotní pojištění a stanovena záloha ze skutečně dosahovaných příjmů osoby samostatně výdělečně činné.

Soudce zpravodaj přezkoumal návrh stěžovatele a nezjistil, že by byla porušena ochrana ústavně zaručených práv stěžovatele, což ostatně stěžovatel ani ve svém návrhu nenamítá. Ustanovení , o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. V tomto případě však stěžovatel neprokázal, že by byl účastníkem řízení, jehož předmětem se ústavní stížnost zabývá, ani že by šlo o zásah orgánu veřejné moci do jeho subjektivních práv.

Stěžovatel se ve skutečnosti domáhá novelizace zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který nesprávně označil č. 217/1996 Sb. (správně ). K takovému návrhu však není oprávněn, pokud zároveň ústavní stížností nenapadá individuální právní akt, tj. rozhodnutí, které bylo vydáno na základě aplikace napadeného zákona ( , o Ústavním soudu).

Z uvedeného vyplývá , že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným k jeho podání, a proto Ústavnímu soudu ČR nezbylo než návrh odmítnout podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2002 JUDr. Eliška Wagnerová

místopředsedkyně Ústavního soudu