Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 125/02

Ústavní soud rozhodl dne 16. dubna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky A. P.,

zastoupené JUDr. N. Š., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. ledna 2002, sp. zn. , a Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2001, č. j. -13, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelka se domáhala zrušení výše označených usnesení soudů s tím, že vzetím do vazby soudem I. stupně a zamítnutím stížnosti proti takovému rozhodnutí soudem odvolacím se cítí dotčena v právech, zakotvených v , 2 a 5, v a d. Poukázala na důvody, o něž Okresní soud v Ostravě opřel své rozhodnutí č. j. -13 a uvedla, že podle jejího přesvědčení tyto důvody vazby nejsou dány, neboť se nehodlá se skrývat, působit na svědky a ani nelze usuzovat, že by si opatřovala finanční prostředky trestnou činností. Odvolací soud se s těmito námitkami nevypořádal, neoprávněně pak konstatoval, že podanou stížnost nezdůvodnila, když odůvodnění bylo doručeno dne 11. ledna 2002, tj. před rozhodnutím odvolacího soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. bylo zjištěno, že jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2001, č. j. -13, jak ve vztahu k obviněnému M. J. tak ve vztahu ke stěžovatelce, a ve svém rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč shledal nařízení vazby obviněných v souladu s § 67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu, když se tak vypořádal se všemi uplatněnými námitkami. Proto zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolá, shledán nebyl.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. dubna 2002