Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 549/2000

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného advokátem JUDr. V. J., o ústavní stížnosti proti nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 13. 9. 2000, a doplněným dne 4. 1. 2001 a dne 19. 7. 2001, domáhá přezkumu postupu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. . Tvrdí, že dne 31. 7. 1991 podal u tohoto soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí České advokátní komory z 9. 7. 1991, jímž nebyl zapsán do seznamu advokátů. Tento návrh poté změnil a navrhl, aby soud určil, že uvedené rozhodnutí České advokátní komory je protizákonné, a jako takové je zrušil. Namítá, že soud o jeho návrhu doposud nejednal ani o něm nijak nerozhodl. Ministerstvo spravedlnosti stěžovateli dne 18. 8. 2000 písemně sdělilo, že odkazuje na obsah sdělení předsedy soudu ze 14. 8. 2000. V tomto sdělení se stroze uvádí, že stížnost nemůže být ověřena a vyřízena. Stěžovatel má za to, že postupem soudu bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dle a d. Navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, jímž Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikáže, aby odstranil bezdůvodné průtahy, nařídil jednání a ve věci rozhodl.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Zaměřil se zejména na posouzení otázky, zda je k projednání ústavní stížnosti příslušný.

Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že k porušení práv stěžovatele mělo dojít v důsledku neodůvodněných průtahů Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. . Z uvedeného Ústavní soud dovodil, že předmětem ústavní stížnosti je jiný zásah orgánu veřejné moci ( ).

Ústavní soud musí ve své činnosti respektovat princip dělby moci, na němž je založen ústavní systém České republiky. Nemůže proto suplovat roli obecných soudů, od jejichž soustavy je důsledně oddělen. Ústavní soud je dle článku 83 y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu zakotvený v y a y, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, kterou nemůže překročit.

Kompetence Ústavního soudu jsou v případě ústavní stížnosti směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci vymezeny v ustanovení . Podle citovaného ustanovení je Ústavní soud oprávněn příslušnému orgánu zakázat, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením. Z uvedených kompetencí Ústavního soudu nelze dovodit jeho oprávnění, aby přikázal jinému státnímu orgánu, jak má v řízení postupovat. Domáhá-li se totiž stěžovatel vydání nálezu, jímž by Ústavní soud přikázal obecnému soudu, aby bezodkladně a ihned odstranil bezdůvodné průtahy a zejména, aby věc projednal a rozhodl nejdéle do 31. 12. 2000, neodpovídá takto formulovaný žalobní petit citované dikci zákona a zjevně tak vybočuje z mezí daných ustanovením . Ústavní soud konstatuje, že není podle y a k takovému rozhodnutí oprávněn.

Ústavní soud v této souvislosti odkazuje na své rozhodnutí ze dne 9. 4. 2002,

sp. zn.

. Vyplývá z něj, že stěžovatel se návrhem ze dne 20. 3. 2000 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by Ústavní soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby ve lhůtě do 30 dnů rozhodl věc vedenou pod sp. zn. . Stěžovatel v něm uplatnil obdobné námitky jako v nyní projednávané věci (vytýkal soudu bezdůvodné průtahy v řízení). Ústavní soud dospěl k závěru, že k vydání rozhodnutí ve znění navrhovaného petitu není příslušný, a návrh odmítl.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud dle ustanovení ústavní stížnost odmítl, neboť jde o návrh, k jehož projednání není příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. dubna 2002 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj