Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 155/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.N., Valdice,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel v ústavní stížnosti žádá o "revizi" rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 1998, sp. zn. , kterým byl uznán vinným 1) pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 trestního zákona k § 219 odst.1, odst. 2 písm. e) trestního zákona, 2) trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona a 3) trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 trestního zákona a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 15 roků nepodmíněně.

Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh podaný ve lhůtě stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud zjistil, že se stěžovatel proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně odvolal. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 7. 1998, sp. zn. , zamítl jeho odvolání jako nedůvodné.Uvedené usnesení vrchního soudu - jak bylo zjištěno z doručenky Krajského soudu v Brně - bylo stěžovateli doručeno dne 17. 9. 1998 a téhož dne bylo doručeno i jeho obhájci. Od tohoto dne do dne podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě (dne 11. 3. 2002), tedy zjevně uplynula delší doba, než kterou připouští zákon.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj