Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 152/02

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky PhDr. E. T., zastoupené JUDr. P. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2001, sp. zn. , rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Olomouci ze dne 30. října 2000, č. j. PÚ-4155/92/Po/Če/BII, a o návrhu na zrušení , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnila ústavní stížnost tím, že se jimi cítí dotčena v základních právech, vyplývajících z a d, jakož i z čl. I. y. Poukázala na vlastnické vztahy k nemovitostem, existující před jejich nuceným výkupem, na svůj vztah k původní vlastnici a vyjádřila přesvědčení, že její restituční nároky uplatněné dle , jsou opodstatněné. Pokud jde o ustanovení , ten označila za neústavní, když brání podání odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, směřujícím proti rozhodnutí správního orgánu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Městského soudu v Praze zásah do práv, jichž se navrhovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelkou v opravném prostředku, kterým se domáhala přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu Olomouc, okresního pozemkového úřadu, ze dne 30. října 2000. Ve vyčerpávajícím odůvodnění uvedl, z jakých skutečností dovodil, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno - neprokázala oprávněnost restitučního nároku k nemovitostem, které byly předmětem kupní smlouvy, uzavřené za platnosti § 13 zák. č. 46/1948 Sb., bez souhlasu ministerstva zemědělství ( ).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poněvadž byla ústavní stížnost odmítnuta, není stěžovatelka osobou oprávněnou k podání návrhu na zrušení označeného ustanovení [ , a , odst. 2 písm. b) citovaného ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2002