Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 107/02

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele E., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. H. H., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. listopadu 2001, č. j. -23, rozhodnutí Oblastního celního úřadu v Břeclavi ze dne 7. března 1996, zn. 01-4089/8/95, a Celního úřadu Břeclav-dálnice ze dne 26. října 1995, č. j. 29-2127/CD/95, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že pokud jde o rozsudek Krajského soudu v Brně, cítí se jím dotčen na právech zakotvených v d a v y, pokud jde o rozhodnutí celních orgánů, tak ta považuje za neplatná. Poukázal na postup soudu, který neposoudil při přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí z hlediska jeho platnosti - z důvodu absence všech jeho náležitostí, spočívajících v užití neplatného otisku razítka správního orgánu, a nevzal zřetel na dobu uložení povinnosti zaplatit celní dluh a na dobu vzniku stěžovatele.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadeného rozsudku bylo zjištěno, že Krajský soud v Brně při přezkoumání rozhodnutí Oblastního celního úřadu Břeclav ze dne 7. března 1996, zn. 01-4089/8/95, postupoval v souladu s a ve svém rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v žalobě. V odůvodnění rozsudku vyčerpávajícím způsobem vyložil, za použití , , a celního zákona, proč v celním řízení neshledal vady a proč tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl.

V rozsahu stížnostního bodu, spočívajícího v námitce neplatnosti rozhodnutí správních orgánů, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost pro nepřípustnost [ , , ve znění pozdějších předpisů], když navrhovatel nedostál podmínkám zásady subsidiarity v řízení o ústavních stížnostech (viz nález Ústavního soudu

sp. zn.

).

S ohledem na výše uvedené zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2002