Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 95/02

Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele R.-J. R., spol. s r. o., zastoupeného Mgr. V. M., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. října 2001, č. j. -34, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí soudu, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení v řízení před soudem nebyly respektovány principy zakotvené v hlavě páté d, jakož i v y. Poukázal na svou činnost, spočívající v dovozu motorových vozidel k výkonu své podnikatelské činnosti, na postup celních úřadů a na to, za jakých okolností byl vydán dodatečný výměr, kterým bylo doměřeno clo, popř. daň z přidané hodnoty. Uvedl, že Městský soud v Praze, u něhož podal žalobu na přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 21. července 1999, sp. zn. 8854/99-01/13, tuto zamítl, když pochybil při přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí a když se řídil nesprávným právním názorem, opřeným o nesprávný výklad , a e) a až 3 celního zákona.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu napadeného rozsudku Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal správní rozhodnutí dle a v rozsudku ze dne 5. října 2001 se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými žalobcem, když také vyčerpávajícím způsobem vyložil správnost postupu celních orgánů při aplikaci citovaných ustanovení celního zákona [ , 4, , , , 3 a , ve znění pozdějších předpisů]. Z těchto důvodů lze na obsah odůvodnění rozsudku odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2002