Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 137/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti M. T., "proti postupu orgánů činných v trestním řízení" a proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 12. 10. 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti postupu orgánů činných v trestním řízení a proti v záhlaví uvedenému rozsudku, kterým byl uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy dle § 213 odst. 1, 3 trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Napadený rozsudek stěžovatel považuje za nespravedlivý, protože byl údajně odsouzen "za neplacení alimentů na dítě, které není jeho". V přípravném řízení prý na tuto skutečnost upozorňoval již vyšetřovatelku a navrhoval různé svědky, avšak vyšetřovatelka na tyto skutečnosti nebrala zřetel. Žádal proto údajně o výměnu vyšetřovatele i svého obhájce, ale nebylo mu vyhověno. Stěžovatel dále tvrdí, že mu u okresního soudu nebylo umožněno dokázat, že "dítě na které má platit výživné neadoptoval a ani si jej neosvojil".

Ústavní soud konstatuje, že ještě před tím, než se může zabývat materiální stránkou věci, je povinen vždy přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, když návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady, může se jím zabývat také věcně.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před tím vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (srov. ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel sice proti citovanému roszudku podal odvolání, leč to vzal písemným podáním (došlým tamnímu soudu dne 30. 1. 2002) zpět. Proto Krajský soud v Ústí nad Labem, jak bylo zjištěno z jeho usnesení ze dne 30. 1. 2002, č.j. -136, vzal zpětzpětvzetí odvolání stěžovatele M. T. podle § 250 odst. 4 trestního řádu na vědomí. Je tedy zřejmé, že stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nevyčerpal.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. března 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj