Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 727/01

Ústavní soud rozhodl dne 7. března 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele R., zastoupeného JUDr. V.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně a současně vydání předběžného opatření, kterým by Ústavní soud pozastavil jeho vykonatelnost do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení jde o rozsudek, v němž se soud dostává do rozporu s logikou a také s y. Poukázal na to, že nemovitost, jež byla předmětem kupní smlouvy, mu nebyla žalobkyní řádně odevzdána a tedy nemůže ani požadovat zaplacení dohodnuté ceny, dále na zjištěné vady nemovitosti, které byly řádně vytknuty. K uplatněným námitkám odvolací soud nepřihlédl a potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, které bylo vydáno v rozporu s a 3 d. Dále uvedl, že nemůže souhlasit s vyloučením návrhu - jím podaného vzájemného návrhu a s jeho postoupením jinému soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2001, sp. zn.

, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byl stěžovatel zavázán k zaplacení částky 31.400,- Kč jako doplatku kupní ceny, jejíž výše i splatnost byla v kupní smlouvě dohodnuta, a výrok, kterým rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 19. října 1998, č. j. -19, potvrdil, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Pokud jde o vzájemný návrh, uplatněný stěžovatelem dne 18. září 2001, tj. v odvolacím řízení, pak jestliže tento návrh nebyl předmětem řízení a napadeného rozhodnutí soudu I. stupně, nemohl být ani předmětem odvolacího řízení a jeho vyloučení a postoupení označenému soudu je odůvodněno a .

S ohledem na výše uvedené byl návrh odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. března 2002