Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 601/01

Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele Ing. K.U., zastoupeného JUDr. M.P., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. července 2001, č. j. -29, a o návrhu na zrušení , ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí soudu s tvrzením, že se jím cítí být dotčen na právech vyplývajících z a 4 d. Uvedl, že mu byla uložena spotřební daň ve výši 15.921.225,- Kč, ačkoliv podle jeho přesvědčení ta byla vyměřena za líh, který sice odebral, avšak při dopravě došlo u přepravce k jeho ztrátě. Poněvadž správce daně odůvodnil rozhodnutí , podal současně návrh na zrušení citovaného ustanovení, které umožňuje tvrdost vůči malému podnikateli, postiženému navíc ztrátou, které nemohl zabránit. Dále poukázal na okolnosti, za nichž byl líh zakoupen, přepravován a odcizen a na trestní oznámení, které v souvislosti se ztrátou učinil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , jeho rozsudku ze dne 17. července 2001 a vyšetřovacího spisu Policie ČR, ČVS: OVTR-331/99, zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud v řízení o přezkoumání rozhodnutí FŘ ze dne 10. září 1999, č. j. 3053/99/FŘ/130, postupoval v souladu s § 249 odst. 2 obč. soudního řádu a konstatování, že příslušný finanční orgán vyvodil ze správně zjištěných skutečností správný právní závěr vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, když také správně aplikoval ustanovení , , a 2, a , b) a e) , o spotřebních daních. Tyto závěry nelze zpochybnit ani na základě obsahu vyšetřovacího spisu Policie ČR, ČVS: OVTR-331/99 a usnesení ze dne 5. dubna 2001, kterým byla věc trestného činu podvodu, jehož se měl dopustit neznámý pachatel v době od 3. do 5. prosince 1998 zcizením 67.952 litrů čistého etanolu ke škodě Ing. K.U., odložena.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Pro odmítnutí ústavní stížnosti není navrhovatel osobou oprávněnou k návrhu na zrušení části [ a cit. ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.