Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 712/01

Ústavní soud rozhodl dne 13. února 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti I.G., zastoupené JUDr. B.G., proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 5. 2001, čj. -38, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 26. 9. 2001, čj. -54, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva zakotveného v d. Jak stěžovatelka dále dodává, škodu, kterou utrpěla v důsledku průtahů ve věci sp. zn. Okresního soudu Plzeň - město, průtahů, které způsobily, že došlo ke skartování příslušných materiálů BP, je proto nyní povinen uhradit žalovaný. Stěžovatelka se proto z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Liberci Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se domáhala vydání platebního rozkazu, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatiti jí částku 2 569,-- Kč jako škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Jak stěžovatelka uvedla ve svém návrhu, tento nesprávný úřední postup spatřuje v průtazích v nepříliš složitém soudním sporu, které vedly k tomu, že došlo ke skartování materiálů prokazujících její nárok. Již citovaným rozsudkem Okresního soudu v Liberci byla žaloba stěžovatelky zamítnuta, k odvolání stěžovatelky rozhodl pak Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Jak v důvodech svého rozhodnutí uvedl krajský soud, ten, kdo tvrdí, že mu vznikla škoda, je povinen prokázat vznik škody i příčinnou souvislost s jednáním údajného škůdce, takový důkaz však se stěžovatelce nezdařil.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti pomíjí tu základní skutečnost, že podmínkou náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu ustanovení a násl. dříve platného, a na projednávanou věc dopadajícího, , je existence škody. Vznik škody se však stěžovatelce v tomto řízení nepodařilo prokázat, a to z důvodů, jež ve svých rozhodnutích uvedly obecné soudy, na jejichž závěrech a hodnotících úsudcích, ostatně zcela logických, nemůže ani Ústavní soud vzhledem k principu nezávislosti soudu (y ČR) stěží cokoli měnit. Také Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na předchozí spor stěžovatelky vedený pod sp. zn. Okresního soudu Plzeň - město, stejně jako odůvodnění odmítavého usnesení Ústavního soudu z 25. 3. 1999, čj.

-8

, z něhož stěžovatelka mohla seznat zjevnou neopodstatněnost uplatněného nároku.

Ústavnímu soudu jeví se proto jako zcela evidentní, že ani v projednávané věci nedošlo k porušení ústavně zaručených stěžovatelčiných práv, neboť soudy nemohou poskytovat ochranu těm právům, jejichž existence není prokázána. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. února 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu