Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 517/01

Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti P.B., zastoupeného L.E., proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 15. 2. 2001, čj. -51, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 6. 2001, čj. -63, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel dovozuje, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v , a d (dále jen " "), a to zejména z toho důvodu, že okresní soud nevyhověl jeho návrhu na odročení jednání a také marně poukazoval na to, že k výzvě na úhradu soudního poplatku nebyla připojena složenka. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu Okresního soudu v České Lípě Ústavní soud zjistil, že rozsudkem tohoto soudu ze dne 15. 2. 2001, čj. -51, bylo stěžovateli uloženo zaplatit žalobci 1 116 397,-- Kč s přísl. a na nákladech řízení 43 964,-- Kč, zatímco ohledně částky 16 700,-- Kč žaloba byla zamítnuta. Proti uvedenému rozsudku stěžovatel podal tzv. blanketní odvolání s tím, že toto odvolání odůvodní dodatečně. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 4. 2001, čj. -56, byl stěžovatel vyzván k odstranění vad podaného odvolání ve lhůtě 3 dnů. Současně byl stěžovatel vyzván, aby v téže lhůtě zaplatil soudní poplatek z odvolání, a to rovněž ve lhůtě 3 dnů. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 4. 2001, čj. -57, bylo řízení o odvolání proti napadenému rozsudku zastaveno s poukazem na ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Proti citovanému usnesení Okresního soudu v České Lípě podal stěžovatel další odvolání ze dne 9. 5. 2001 s tím, že je dodatečně odůvodní. Protože se tak nestalo, byl stěžovatel usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 21. 5. 2001, čj. -60, vyzván k odstranění vad svého odvolání ve lhůtě 3 dnů, což však rovněž neučinil. Krajský soud v Ústí nad Labem proto svým usnesením z 28. 6. 2001, čj. -63, odvolání stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 4. 2001, čj. -57, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání proti již citovanému rozsudku Okresního soudu v České Lípě, podle ustanovení a odmítl s odůvodněním, že odvolání podané stěžovatelem postrádá esenciální náležitosti odvolání a k odstranění jeho vad nedošlo ani do rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud ČR posléze svým usnesením ze dne 4. 12. 2001, čj. -244, řízení o dovolání proti již citovanému rozsudku Okresního soudu v České Lípě zastavil, zatímco dovolání proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem odmítl.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel pomíjí tu základní skutečnost, že všechna jeho odvolání proti napadeným rozhodnutím postrádají jakákoli odůvodnění a že na výzvu okresního soudu k odstranění vad podání stěžovatel vůbec nereagoval. Byl to tedy stěžovatel sám, který svým přístupem k věci, ocitajícím se v zásadním rozporu s principem "každý nechť řádně střeží svá práva", odepřel si přístup k tomu, aby v odvolacím řízení mohla být jeho záležitost věcně projednána, jinými slovy, sám způsobil, že za současného stavu se již nemůže domáhat práva vyplývajícího z y. Tato skutečnost je podle obsahu spisu natolik evidentní, že k ní není třeba již nic dalšího dodat.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. února 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu