Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 587/01

Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudů JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podaným R.T., zast. JUDr. S.M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. , ze dne 24. 4. 2001, takto:

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti se navrhovatel domáhal zrušení usnesení (nesprávně v návrhu uveden rozsudek) Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2001 a s ním spojeného rozsudku Okresního soudu v Karviné, sp. zn. , ze dne 24. 4. 2001. To s tím, že vydáním obou napadených rozhodnutí byla porušena jeho základní práva zakotvená v d (dále ), v y ČR a v , 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (dále Úmluva).

V projednávané věci byl navrhovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 trestního zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen. Skutkově šlo o to, že dne 21. 7. 2000 na chodbě domu kde bydlí napadl jiného člověka a způsobil mu zranění. V řízení před obecnými soudy potom bylo odvolání navrhovatele nadřízeným soudem zamítnuto.

V rámci návrhu podaného k Ústavnímu soudu se navrhovatel dovolával porušení svých základních práv již shora označených, když jejich zasažení spatřoval v tom, že nebyly obecnými soudy akceptovány jeho návrhy na doplnění dokazování, nebyly zmíněny rozpory ve výpovědích poškozeného a nesprávné vyhodnoceny provedené důkazy. Takto dle názoru navrhovatele mělo být zasaženo jeho základní právo, kterým je právo na spravedlivý proces obsažené v y, y ČR a , 2 písm. d) Úmluvy.

K podanému návrhu se vyjádřil Krajský soud v Ostravě, jako účastník řízení. V něm uvedl, že uvedené námitky byly navrhovatelem uplatněny již v řízení před obecnými soudy, a to v rámci jeho odvolání. Na tyto námitky také odvolací soud reagoval, což také vyjádřil v odůvodnění svého rozhodnutí. I v podaném vyjádření poukázal na hodnocení věrohodnosti výpovědi navrhovatele i poškozeného, upozornil na lékařské zprávy o zranění poškozeného (včetně znaleckého posudku), zabýval se i smyslem a potřebností dalších navrhovaných důkazů (zejména výslech strážníků Městské policie, kteří se na místo incidentu dostavili zjevně až po jeho skončení). S poukazem na uvedené i na odůvodnění napadeného rozhodnutí potom Krajský soud v Ostravě navrhl ústavní stížnost zamítnout.

KSZ se přípisem ze dne 17. 10. 2001 svého postavení vedlejšího účastníka vzdalo.

Po zvážení všech shora uvedených skutečností, argumentace vedené obecnými soudy i navrhovatelem, dospěl Ústavní soud, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný. Především nutno opakovaně připomenout, že Ústavní soud není součástí obecných soudů a do jejich činnosti (rozhodování) může zasáhnout pouze a jenom tehdy, pokud by takto bylo zasaženo do základních práv jednotlivých účastníků řízení před obecnými soudu. K takovému postupu v projednávané věci Ústavní soud důvod nevidí. Obecné soudy v dané věci zjistily skutkový stav a nalezené důkazy hodnotily způsobem, který odpovídá zákonu (§ 2 odst. 5, 6 trestního řádu). Reagovaly i na výhrady navrhovatele a jejich argumentace i v tomto směru je přiléhavá a přesvědčivá. V tomto směru je na místě zopakovat, že další navrhované důkazy odmítl z důvodů, které rozumně a odpovědně vysvětlil (jako především zjevně nadbytečné), princip rovnosti účastníků zasažen nebyl. Dokazování provedl v rozsahu, který mu umožnil objektivně rozhodnout a nelze ani přisvědčit navrhovateli v tom, že mezi provedenými důkazy a jejich hodnocením došlo k extrémnímu rozporu (k výpovědi poškozeného do tzv. zápisu o podání vysvětlení nejde o důkaz, který by mohl soud vůbec použít - § 158 odst. 4 tr.ř.). Je na místě uzavřít, že obecné soudy v dané věci jednaly v souladu se zákonem a jejich postup i následná rozhodnutí nelze tak označit za nezákonná, tím méně protiústavní, a to ani z hledisek navrhovatelem namítaných.

S poukazem na uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh jako zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2002

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu