Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 673/01

Ústavní soud rozhodl dne 22. ledna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky D.H., zastoupené JUDr. J.D., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. září 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 22. listopadu 2001, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. září 2001, sp. zn. . Uvedla, že zamítnutím žaloby, ve které brojila proti rozhodnutí FŘ ze dne 31. března 2000, sp. zn. 8950/110/1999, se cítí dotčena na právech, zakotvených v , 2d, když podle jejího přesvědčení se soud nezabýval jejími námitkami uplatněnými v žalobě, tj. tím, proč měla být sporná částka považována za daňově uznatelný výdaj, učiněný v roce 1994. Poukázala na okolnosti, za nichž zaplatila částku 937.172,18 Kč označené firmě a na důkazy, které o důvodech platby předložila příslušnému finančnímu orgánu, čímž, podle jejího přesvědčení, řádně prokázala výdaje, vynaložené na dosažení zdanitelných příjmů.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Plzni bylo zjištěno, že jmenovaný soud přezkoumal, na základě a v rozsahu žaloby stěžovatelky, zákonnost rozhodnutí FŘ ze dne 31. března 2000, sp. zn. 8950/110/1999, ( ). Ve svém rozsudku vyčerpávajícím způsobem objasnil, proč žalobu neshledal důvodnou a proč postup finančních orgánů, které zavázaly stěžovatelku k daňové povinnosti poté, co neuznaly částku 937.172,18 Kč za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze považovat za nezákonný (, zák. o daních z příjmů). Poněvadž se závěry a odůvodněním rozsudku se lze ztotožnit, v dalším se na jeho obsah odkazuje.

Pro výše uvedené byl návrh v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2002