Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 726/01

Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2002 v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M.H., zastoupeného Mgr. H.Z., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. září 2001, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel ve své daňové věci usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. září 2001 ( -59), kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí FŘ ze dne 8. prosince 2000 (4286/150/2000), jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti osvědčení správce daně o její registraci k dani z příjmů právnických osob od 1. prosince 1996.

Jmenovaný obecný soud řízení zastavil s poukazem na to, že žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutí předběžné povahy [ ], a je proto jako takové ze soudního přezkumu vyloučeno.

Stěžovatel tvrdil, že postupem obecného soudu (zastavením řízení) došlo k odepření spravedlnosti ( d), neboť názor obecného soudu, dle něhož registrace poplatníka daně z příjmů právnických osob ( , zákona o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) je rozhodnutím předběžné povahy, je nesprávný.

Stěžovatel proto navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jak je vpředu označeno.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud se ztotožňuje s právním názorem Krajského soudu v Českých Budějovicích vyjádřeným v jeho usnesení ( -59), že rozhodnutí správce daně o registraci poplatníka daně z příjmů právnických osob je rozhodnutím předběžné povahy, jež je ze soudního přezkumu vyloučeno [ ], a to již proto, že toto rozhodnutí nemá vliv na konečnou výši daňové povinnosti stěžovatelky. K přezkumu rozhodnutí o registraci může dojít následně, totiž v souvislosti s případným přezkumem rozhodnutí finančního úřadu o vyměření daně.

Za naznačené situace je zřejmé, že Krajský soud v Českých Budějovicích tím, že řízení ve věci zastavil, postupoval v souladu s dosud platnou úpravou soudního přezkumu správních rozhodnutí (část pátá ), a proto zastavením řízení nemohlo dojít ani k porušení ústavně zaručených práv (svobod) stěžovatele, ani k tvrzenému odmítnutí spravedlnosti obecným soudem.

Z takto vyložených důvodů byla ústavní stížnost stěžovatele posouzena jako zjevně neopodstatněná, když zjevná neopodstatněnost je dána samotnou povahou tvrzení ústavní stížnosti. O zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 29. ledna 2002