Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 667/01

Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele V.O., zastoupeného JUDr. M.N., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2001, č.j. -295, a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. června 2001, č. j. -273, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhá zrušení výše citovaných rozsudků, odůvodnil návrh tím, že se napadenými rozhodnutími cítí dotčen na právech, zaručených a d. Uvedl, že podle jeho přesvědčení při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudy nezjistily skutečnou hodnotu majetku pořízeného za trvání manželství, zejména pak cenu id. poloviny rodinného domu, když znalci ve svých posudcích, vypracovaných ohledně této ceny, přihlíželi k užívání nemovitosti rodiči bývalé manželky, což on považuje za účelové a nesprávné. Vzhledem k tomu, že nebyly připuštěny další navrhované důkazy, cítí se zkrácen na svých základních právech o cca 200.000,- Kč.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí a jeho vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v odvolání a důvodně dospěl k přesvědčení, že soud I. stupně učinil dostatek skutkových zjištění a z provedených důkazů vyvodil správný právní závěr. Pokud jde o určení ceny nemovitosti a tedy ceny její id. poloviny, která byla předmětem vypořádání účastníků, soudy při hodnocení důkazů - znaleckých posudků vypracovaných o ceně nemovitosti, postupovaly v souladu s

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2002