Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 664/01

Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti 1) J.G., 2) L.B., 3) J.K., 4) M.M., všech zastoupených JUDr. M.K., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2001, čj. -132, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovatelky uvádějí, že tímto usnesením byl porušen , , , , d, jakož i Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a z těchto, jakož i dalších, důvodů se domáhají zrušení napadeného usnesení.

Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, bylo napadeným usnesením odmítnuto dovolání stěžovatelek podle a , a to proto, že podle názoru Nejvyššího soudu ČR v daném případě není dána přípustnost dovolání podle ustanovení , v dříve platném znění. Stěžovatelky tedy ve své ústavní stížnosti pomíjí tu základní skutečnost, že napadené usnesení Nejvyššího soud ČR nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, neboť zkoumá a posuzuje v prvé řadě otázku přípustnosti dovolání podle ustanovení (ve znění před novelou), přípustnosti podmíněné tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle již konstantní judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu ČR za rozhodnutí po právní stránce zásadního významu je nutno považovat zejména ta rozhodnutí, která se odchylují od ustálené judikatury nebo přinášejí judikaturu novou, a to s možným dopadem na rozhodování soudů v obdobných případech. Dospěl-li Nejvyšší soud ČR v napadeném rozhodnutí k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nelze považovat za rozhodnutí odchylující se od ustálené judikatury nebo přinášející judikaturu novou, lze z ústavně právního hlediska tomuto jeho závěru stěží cokoli vytknout. Stejně tak není důvodů k výtce, že Nejvyšší soud ČR se v napadeném rozhodnutí nezabýval dovolacími důvody podle ustanovení , d) , v dříve platném znění, neboť tak by mohl učinit pouze v případě, že by dovolání shledal přípustným. Jen pro úplnost Ústavní soud v tomto směru uvádí, že stěžovatelkám nebránilo nic v tom, aby současně s podáním dovolání podaly také ústavní stížnost, neboť v daném případě nemohly předvídat, zda jejich dovolání bude shledáno přípustným a této situaci měly přizpůsobit i svou obranu.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jeví se tedy Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu