Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 499/01

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného advokátem JUDr. V. J., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. , mimo ústní jednání, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 15. 08. 2001 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. . Podle jeho názoru jím byla porušena jeho práva podle d (dále jen " "), neboť Vrchní soud v Praze se v napadeném usnesení ztotožnil se závěry usnesení sp. zn. Krajského soudu v Plzni. Ten dospěl k závěru, že stěžovatel nemůže dostat cestovní náhradu za cestu z Plzně na veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze (náhrada za ztrátu času, cestovné a stravné), neboť nepředložil potřebné doklady. Žádný ze soudů však neuvedl, jaké doklady požaduje. Přitom je ze spisu známo, že sídlo advokátní kanceláře stěžovatele je v Plzni, jízdné vlakem vyplývá z ceníku železniční dopravy, stravné se určuje podle a Potřebné doklady k výpočtu jsou tak obsaženy ve spise, sp. zn. (délka, doba a místo jednotlivých soudních jednání), nebo v platných právních předpisech.

Z napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že pokud jde o napadenou část usnesení (dále byla sporná výše mimosmluvní odměny za zastoupení), nebylo návrhu Krajským soudem vyhověno z důvodu nepředložení potřebných dokladů, a to ani přes výzvu soudu. Vrchní soud se neztotožnil s námitkou stěžovatele, že Vrchnímu soudu předloží potřebné doklady osobně, neboť tak měl a mohl učinit kdykoli předtím, naposled v souvislosti s podáním stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni. V tomto postupu Vrchního soudu v Praze neshledal Ústavní soud žádný zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, kterého se stěžovatel dovolává. Pokud požádal o úhradu výše uvedených nákladů, aniž předložil a doložil potřebné doklady a údaje a pokud tak neučinil ani na výzvu soudu, nelze následné negativní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze považovat za neústavní zásah do ústavně zaručeného základního práva stěžovatele. Stěžovatel konečně ani tvrzený zásah do práva podle y nijak blíže neodůvodňuje. K tomu je třeba poznamenat, že obecné tvrzení stěžovatele postrádající řádné zdůvodnění, nemůže založit opodstatněnost ústavní stížnosti.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění , senát Ústavního soudu bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. 1. 2002

JUDr. Jiří Malenovský

předseda senátu