Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 693/2000

Ústavní soud rozhodl dne 20. prosince 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele Tělovýchovná jednota O., zastoupeného JUDr. J. R., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. srpna 2000, č. j. -112, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. srpna 2000, č. j. -112, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení obecné soudy svými rozsudky porušily u zaručená základní práva na soudní ochranu a zasáhly do práva vlastnit a užívat majetek, jak je zakotveno v

odst. 1 a v d. Poukázal na nepřesnosti v petitu restituční žaloby, podané Českou obcí sokolskou, a na nedostatek pasivní legitimace stěžovatele v řízení o vydání nemovitostí s tím, že vyhověním žalobě s takovými závadami považuje za porušení práva na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. srpna 2000, č. j. -112, zásah od práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a v odůvodnění rozsudku vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč shledal, že soud I. stupně, vycházející z právního názoru Nejvyššího soudu ČR, vysloveného dne 29. května 1997 v předmětné věci, vedené pod sp. zn. , správně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj též správný právní

názor. I když ústavní stížnost nesměřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. června 2001, č. j. -129, kterým bylo dovolání stěžovatele jako nepřípustné odmítnuto, lze na odůvodnění tohoto usnesení odkázat, poněvadž v něm bylo zdůrazněno stanovisko Nejvyššího soudu ČR k tomu, kdo je povinným k navrácení majetkových práv ve smyslu a , vyslovené konečně i v jeho rozsudku ze dne 24. října 1996 ve věci sp. zn. , uveřejněném pod č. 34/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně, dne 20. prosince 2001