Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 502/01

Ústavní soud rozhodl dne 22. listopadu 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele Mgr. V.V., zastoupeného JUDr. J.P., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. května 2001, č. j. -287, Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2000, č. j. -259, a Městského soudu v Praze ze dne 7. července 2000, č. j.

-250, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozhodnutí výše citovaných soudů, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení Městský soud v Praze svým postupem v řízení o žalobě na ochranu osobnosti nejednal v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , odst. 2, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. -287 bylo zjištěno, že jmenovaný soud dne 15. května 2001 důvodně odmítl dovolání stěžovatele proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2000, sp. zn. , který potvrdil usnesení soudu I. stupně o odmítnutí návrhu na opravu usnesení téhož soudu ze dne 7. prosince 1999, č. j. -198. Poněvadž k odmítnutí dovolání stěžovatele došlo pro jeho nepřípustnost - tj. pro nezjištění důvodů, obsažených v , byl návrh, napadající rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Nelze pominout, že stěžovatel sám také v ústavní stížnosti neuvedl, jaká jeho práva byla podle jeho přesvědčení právě usnesením Nejvyššího soudu ČR, č. j. -287, dotčena.

Pokud jde o návrh, kterým stěžovatel brojí proti usnesením soudu I. a II. stupně, pak je třeba konstatovat, že ústavní stížnost podal proti nim po lhůtě stanovené cit. - dovolání, podané k Nejvyššímu soudu ČR, nelze považovat za procesní prostředek k ochraně tvrzeného práva stěžovatele, když bylo jako nepřípustné odmítnuto. Proto odmítnutí ústavní stížnosti, podané proti označenému usnesení Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, je odůvodněno ustanovením , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. listopadu 2001