Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 349/01

Ústavní soud rozhodl dne 22. listopadu 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele H., zastoupeného Mgr. J.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 2001, sp. zn.

, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel v ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 2001, sp. zn. , navrhl zrušení označeného rozhodnutí a také rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. června 2000, sp. zn. , s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených d, y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy obou stupňů ignorovaly podstatná skutková zjištění, ve svých rozhodnutích se s nimi nevypořádaly, odůvodnění rozsudků je nepřesvědčivé, nedostatečné a tím je postup soudů v rozporu se základními principy právního státu, s právem na spravedlivý proces. Dále poukázal na závěry odvolacího soudu, v nichž byl, kromě výše uvedeného, pominut právní institut postoupení pohledávky a samotná podstata smluvních vztahů.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudků Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. -65 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 2001, sp. zn. , zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Soud I. stupně učinil rozsáhlé dokazování a pokud jde o hodnocení důkazů, postupoval v souladu s . K těmto závěrům dospěl i soud II. stupně, který se v rozsudku a jeho odůvodnění vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v odvolání. Nelze přisvědčit stěžovateli, že

odůvodnění rozhodnutí je nepřesvědčivé - z jeho obsahu nutno konstatovat, že odvolací soud postupoval v souladu s a 2 , ve znění platném do 31. prosince 2000, nepochybil při výkladu a aplikaci ustanovení obchodního zákoníku, , , 2, , jakož i a dle nich pak vyčerpávajícím způsobem v odůvodnění rozsudku vyložil, proč právní úkon, o který se žalobce opíral, nelze považovat za platný.

S ohledem na uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. listopadu 2001