Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 380/01

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížností proti zásahu orgánu veřejné moci a na zrušení , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů, věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení", navrhovatelů L. F., H. L. a Občanského sdružení V ., všichni zastoupeni Mgr. J. H., advokátem,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé podali dne 20. 6. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti zásahu orgánu veřejné moci, ke kterému mělo dojít vydáním rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 5. července 2000, čj. 10124/3.1/2000, sp.zn. 00/3.1./65, kterým při výstavbě jaderné elektrárny Temelín povolil další etapu uvádění jaderného zařízení do provozu. Navrhovatelé požadovali, aby Ústavní soud v daném případě aplikoval ust. písmeno a) a neodmítl ústavní stížnost pro její opožděné podání, neboť stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Navrhovatelé dále požadovali zrušení , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů, a to věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení".

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle písmeno a) je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Podle citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Napadené rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo vydáno dne 5. července 2000, ústavní stížnost podali navrhovatelé dne 20. 6. 2001, tedy po lhůtě zákonem stanovené. Pokud navrhovatelé požadovali aplikaci , ustanovení písmeno a) citovaného zákona se nedotýká běhu lhůty podle citovaného zákona. Toto ustanovení je třeba vykládat ve vztahu k cit. zákona, tedy tak, že umožňuje Ústavnímu soudu přijmout ústavní stížnost i tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Neumožňuje tedy prominutí ani prodloužení lhůty, jejíž běh a délku upravuje kogentní ustanovení , jak to požadovali navrhovatelé.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle písmeno b) , jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, odmítnout

K návrhu na zrušení ustanovení , věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení", , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2001