Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 412/01

Ústavní soud rozhodl dne 11. října 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti F., zastoupené JUDr. J.J., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. dubna 2001, č. j. -38, a usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 23. listopadu 1998, sp. zn. , o zmeškání lhůty pro podání odporu proti platebnímu rozkazu, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, podaným Ústavnímu soudu osobně dne 9. července 2001, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20.dubna 2001, č.j. -38, a usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 23. listopadu 1998, sp. zn. 11 Ro 1850/97. Rozhodnutími obecných soudů se cítí být dotčena ve svých základních právech a svobodách, vyplývajících z d (dále jen " ").

Ze spisu Krajského obchodního soudu v Brně sp. zn. , jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z ústavní stížnosti a jejích příloh, bylo zjištěno následující:

Ústavní stížností napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 23.listopadu 1998, sp. zn. , v té části, v níž bylo rozhodnuto, že zmeškání lhůty stěžovatelkou pro podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 13. května 1998, sp. zn. , se nepromíjí. Důvodem uvedených rozhodnutí obecných soudů bylo nesplnění podmínky pro podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty, obsažené v , dle které s takovým návrhem musí být spojen též zmeškaný úkon. Stěžovatelka totiž nejdříve proti platebnímu rozkazu ze dne 13. května 1998, sp. zn. , podala odpor a teprve následně požádala o prominutí zmeškání lhůty k podání tohoto odporu.

Dle názoru stěžovatelky se namítaného dotčení základního práva na spravedlivý proces obecné soudy dopustily protiústavní interpretací jednoduchého práva, když dle jejího přesvědčení z ustanovení nevyplývá, že žádost o prominutí zmeškané lhůty i zmeškaný úkon musí být podána současně, nýbrž z něj vyplývá, že zmeškaný úkon je třeba učinit nejpozději při podání návrhu na zmeškání lhůty. Výklad i způsob aplikace je pak dle přesvědčení stěžovatelky rovněž v rozporu s jeho účelem, jak tento vyplývá i s konfrontace s ustanoveními až 3

Na základě výzvy Ústavního soudu podle a odst. l , ve znění pozdějších předpisů, podal dne 23. července 2001 Vrchní soud v Olomouci k předmětné ústavní stížnosti vyjádření, v němž se ve věci samé odkazuje na obsah odůvodnění stížností napadeného rozhodnutí. Soud nadto opakovaně upozorňuje na dikci ustanovení , jímž se ve svém rozhodnutí řídil. Pro uvedené navrhuje předmětnou ústavní stížnost zamítnout.

Dle ustanovení senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Vrchní soud v Olomouci, jakož i Krajský obchodní soud v Brně, při posuzování předmětné věci respektovaly kautely, plynoucí z , respektovaly příslušná procesní ustanovení a konečně svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnily. Doslovným výkladem ustanovení se obecné soudy nedostaly do rozporu se smyslem a účelem předmětného zákonného ustanovení z pohledu až 3 a rovněž neporušily základní práva na řádný proces dle y. Je-li totiž zmeškaný úkon podán před podáním žádosti o prominutí zmeškání lhůty, a to bez ohledu na velikost časového intervalu mezi oběma právními úkony, je pak nezbytně posuzován dle kautel kmenového řízení.

Z těchto důvodů nutno posuzovat návrh stěžovatelky na zrušení v ústavní stížnosti napadených rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 11. října 2001