Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 57/01

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 14. listopadu 2000,

sp. zn.

, mimo ústní jednání dne 17. října 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 14. listopadu 2000 rozhodl Ústavní soud o stěžovatelem uplatněné námitce podjatosti soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka tak, že jmenovaní soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí stěžovatelovy věci vedené před Ústavním soudem pod

sp. zn.

; označené usnesení bylo stěžovateli doručeno a stalo se vykonatelným dnem 1. 12. 2000.

Podáním ze dne 27. ledna 2001 projevil stěžovatel s dříve zmíněným rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlas a proti němu podal (novou) ústavní stížnost, ačkoli mu z dříve vydaných rozhodnutí Ústavního soudu v jeho věcech (

,

,

a dalších) nemůže být neznámo, že proti vykonatelným rozhodnutím Ústavního soudu ( úst. , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) nejsou ani ústavní stížnost ani odvolání přípustné ( zákona).

Za tohoto stavu věci, kdy stěžovatel opakovaně proti vykonatelným rozhodnutím Ústavního soudu různou formou podává ústavní stížnosti nebo jiné opravné prostředky, a tak odmítá akceptovat právní názor vyjádřený Ústavním soudem a bez zákonného podkladu se dožaduje jeho změny, zcela postačí odkázat jej na rozhodnutí v jeho předchozích věcech (viz vpředu), aniž by se jevila potřeba k dříve vyloženým rozhodovacím důvodům cokoli dodávat.

Opakovaná ústavní stížnost stěžovatele byla proto posouzena jako nepřípustná a o ní jako o takové bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. října 2001