Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 364/01

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti H. C., zastoupené JUDr. E. P. advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2000, č.j. - 59, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavnímu soudu byla dne 15. 6. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatelky, ve které nejprve v úvodu uvádí, že napadá usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2001, č.j. -84, a navrhuje jeho zrušení, v petitu ústavní stížnosti však stěžovatelka uvádí, že navrhuje zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2000, č.j. - 59. Za této situace by stěžovatelka měla být Ústavním soudem vyzvána, aby odstranila vady své ústavní stížnosti a upřesnila, proti jakému z uvedených soudních rozhodnutí její ústavní stížnost směřuje. Z přiloženého usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2001, č.j. -84, však Ústavní soud zjistil, že ani u jednoho ze stěžovatelkou uváděných soudních rozhodnutí nejsou splněny , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") vyžadované formální podmínky proto, aby se jimi mohl Ústavní soud věcně zabývat, a proto se Ústavnímu soudu jeví jako nadbytečné stěžovatelku vyzývat k odstranění vady jejího podání.

Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2001, č.j. -84, bylo zjištěno, že Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 1. 8. 2000, č.j. -48, přerušil řízení ve věci žalobkyně (stěžovatelky v řízení před Ústavním soudem) proti žalované (vedlejší účastnici v řízení před Ústavním soudem) Mgr. J. L., o určení neplatnosti kupní smlouvy a o určení vlastnictví. Řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. 10. 2000, č.j. -59, odvolání žalované proti usnesení soudu prvního stupně odmítl jako opožděně podané. Z podnětu dovolání žalované Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 26. 4. 2001, č.j. -84, uvedené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle , je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, řízení ve věci samé dále pokračuje. Stěžovatelce jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro ni nepříznivému rozhodnutí. Za této situace tedy není rozhodující, aby stěžovatelka upřesnila proti jakému rozhodnutí, ze dvou jí uvedených, ústavní stížnost směřuje.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle , jako návrh nepřípustný.

Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 2. 10. 2001

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu