Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 531/01

Ústavní soud rozhodl dne 3. října 2001 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele H., zastoupeného předsedou K.S., právně zastoupeného Mgr. K.W., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2001, čj. -39, rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR ze dne 6. ledna 1999, sp. zn. 1693/97-5110, a ze dne 7. ledna 1999, čj. 1720/97-5110, a rozhodnutím O.Ú. ze dne 11. července 1997, čj. ŽP/OPP/206/124/97/Ja-47/97, a ze dne 1. srpna 1997, čj. ŽP/OPP/206/162/97/Ja-41/97, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2001 ( -39), kterým byly zamítnuty jeho správní žaloby jednak proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 6. ledna 1999

(1693/97-5110), jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí O.Ú., ze dne 1. srpna 1997 (ŽP/OPP/206/162/97/Ja-41/97), o uznání společenství honitby s názvem H., podle ust. , o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, jednak proti rozhodnutí téhož ministerstva ze dne 7. ledna 1999 (1720/97-5110), jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí O.Ú. ze dne 1. srpna 1997 (ŽP/OPP/206/162/97/Ja-41/97), o uznání společenství honitby s názvem R., a tvrdil, že rozhodnutím Vrchního soudu v Praze "nebyla dodržena ochrana vlastnického práva vlastníků pozemků" ( d) postupem tohoto soudu, jenž nesprávně posoudil skutková zjištění, nebral v úvahu znalecký posudek (Ing. Z.Š.) a dospěl k závěru, že nebyla podána žádost o uznání honitby se všemi náležitostmi ke dni 31. 12. 1992. Stěžovatel navrhl zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jakož i rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky a rozhodnutí O.Ú., jak jsou vpředu označena.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Předmětem ochrany podle d je ochrana vlastnického práva. Tento článek na ústavní úrovni zabezpečuje, že každý může být vlastníkem a nikdo ve svém vlastnictví nesmí být diskriminován ve vztahu k jiným vlastníkům. Naproti tomu právo uznání společenství honitby má příslušný orgán (okresní úřad) za podmínek stanovených zákonem o myslivosti, tedy je upraveno zákonem obyčejným. Honební pozemky budou sloužit k výkonu práva myslivosti, ať již budou součástí společenství honitby R. či H. Právo na zařazení těchto pozemků do dané honitby proto předmětem ústavní ochrany vlastnictví není a k porušení d tedy dojít nemohlo.

Tvrzení, že stěžovatel podal řádný návrh na zahájení řízení, měl uplatnit v řízení, jež bylo ukončeno rozhodnutím O.Ú. ze dne 17. března 1997 (ŽP/OPP/206/23/97/Ja-47), jež nabylo právní moci dne 4. dubna 1997, a že tak byl zkrácen na svých procesních právech proto neobstojí.

Obdobně nedůvodné je tvrzení stěžovatele stran toho, že Vrchní soud v Praze nebral v úvahu jím předložený znalecký posudek. Odhlédnuto od toho, že tento posudek stěžovatel předložil až v řízení před obecným soudem ( ), Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že posuzovaná správní rozhodnutí vycházela z vyjádření odborné komise a o jejich správnosti není nutno pochybovat.

Z takto rozvedených důvodů je zřejmé, že k porušení tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv či svobod stěžovatele nedošlo, návrh na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, Ministerstva zemědělství České republiky a O.Ú. byl proto shledán jako zjevně neopodstatněný,a jako takový odmítnut[§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 3. října 2001