Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 366/01

Ústavní soud rozhodl dne 3. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného Mgr. Ondřejem Šolcem, advokátem v Karlových Varech, Na Vyhlídce 53, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2001, sp. zn.

, a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. ledna 2001, sp. zn. , spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2001 ( ) a rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. ledna 2001 ( ), jímž bylo zrušeno právo společného nájmu bytu a stěžovateli byla uložena povinnost byt v Karlových Varech, Západní ulice čp. 17, v 8. poschodí (č. bytu 29), o velikosti 2+1 s příslušenstvím, I. kategorie, vyklidit a vyklizený vedlejšímu účastníkovi odevzdat do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.

Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodné s vývody jeho odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně, stěžovatel namítal, že obecné soudy rozhodly v rozporu s dobrými mravy a neshledaly ani důvody hodné zvláštního zřetele (zdravotní stav a vysoký věk stěžovatele, majetkové poměry) a uložily stěžovateli vyklidit výše označený byt bez bytové náhrady.

Dle tvrzení stěžovatele obecné soudy svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručené právo dané d, a to jejím , a d a y.

Stěžovatel podrobněji nezdůvodnil ústavněprávní aspekty co do tvrzeného porušení (ústavně zaručených) jeho práv, navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil a odložil vykonatelnost pravomocného soudního rozhodnutí.

Dle písemného sdělení vedlejšího účastníka Ester Vrbenské ze dne 13. 8. 2001 (č. l. 12) a úředního záznamu telefonického hovoru ze dne 14. srpna 2001 (č. l. 14), bylo zjištěno, že stěžovatel dne 2. srpna 2001 zemřel a dědictví po zemřelém je vedeno pod sp. zn. u Okresního soudu v Karlových Varech.

Podle zákona institut zastavení řízení na situaci popsanou shora z hlediska své konstrukce nedopadá. Řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel, nelze tedy s odvoláním na zastavit.

Podle ustanovení , pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle , jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Povahou věci se rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení. Povaha věci brání pokračování v řízení zejména tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka řízení, bez níž by řízení nejen ztratilo význam, ale nebylo by je možno provést vůbec, nebo kde smrtí účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo. Podle , neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (viz - komentář, 5. vydání, Praha:

C. H. Beck, 2001, str. 361).

V předmětném řízení se jedná o osobní nárok stěžovatele užívání bytu a smrtí stěžovatele tak došlo k naplnění ustanovení , neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, a řízení je nutno zastavit.

Za daného stavu věci proto Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením zastavil ze shora uvedených důvodů s poukazem na a a 5 .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 3. října 2001

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu