Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 40/01

Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti 1. J. K., a 2) Z. K., zastoupených JUDr. L. G., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2000, č. j. -21, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé se ústavní stížností ze dne 11. 1. 2001 domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2000, č. j. -21.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že se stali vlastníky pozemkové parcely č. 932/5 a č. 944/7 v katastrálním území K. na základě kupní smlouvy ze dne 4. 11. 1994. Pozemky kupovali ještě s dalšími občany za účelem zřízení zahrádkářské kolonie. Teprve v průběhu řízení o povolení stavby - oplocení pozemků, se změnil názor Městského a Okresního úřadu v Chrudimi a následně i zastupitelstva obce K. a stěžovatelům bylo sděleno, že umístěním zahrádkářských chat a činností zahrádkářské kolonie by došlo v katastrálním území obce K. k výraznému poškození přírodní hodnoty a krajinného rázu území. Stěžovatelé se proto u Krajského soudu v Hradci Králové domáhali přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Okresního úřadu Chrudim, referátu regionálního rozvoje, ze dne 21. 11. 1999 č. j. RR/ÚŘSR-1999-710/Pu, kterým bylo rozhodnuto o jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Chrudimi ze dne 31. 8. 1999, č. j. Výst. 1937/98-Ta 330 A/20, jímž bylo stěžovatelům nařízeno odstranění stavby oplocení postaveného bez povolení stavebního úřadu. Krajský soud v Hradci Králové napadeným rozhodnutím žalobu stěžovatelů zamítl s tím, že správní orgány v řízení postupovaly v souladu se zákonem. Stěžovatelé jsou si vědomi aplikace stavebního zákona v daném případě, nemohou však souhlasit se závěry, které odkazují na negativní stanoviska orgánů životního prostředí a dle jejich názoru je na místě prošetření místních poměrů nezávislým orgánem životního prostřední, neboť nejsou přesvědčeni o objektivitě příslušných správních orgánů okresu Chrudim. Proto se domáhají ochrany svého vlastnického práva u nezávislého a nestranného soudu, přičemž odkázali na ustanovení d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

V prvé řadě je třeba v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a že proto nepřehodnocuje závěry obecných soudů, pokud jimi nedošlo k porušení ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle y ČR. Tento princip Ústavní soud respektoval i v posuzované věci. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace při řešení konkrétního případu jsou tak záležitostí obecných soudů, které jsou součástí soudní soustavy ve smyslu y ČR.

Z obsahu ústavní stížnosti, která postrádá jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, zásah do ústavních práv a svobod, jehož se stěžovatelé dovolávají, shledán nebyl. Krajský soud v Hradci Králové se vypořádal se všemi námitkami, které byly v opravném prostředku uplatněny, a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil své rozhodnutí, opírající se o ustanovení j odst. 2 .

Pro výše uvedené byl návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněný odmítnut podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti vznesli i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že Ústavním soudem byl podaný návrh ústavní stížnosti posouzen jako zjevně neopodstatněný, nepřipadá navrhovaný odklad vykonatelnosti v úvahu a Ústavní soud se touto otázkou nezabýval.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. 10. 2001

JUDr. Jiří Malenovský

předseda II. senátu Ústavního soudu