Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 532/01

Ústavní soud rozhodl dne 8. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti F., zastoupené JUDr. M.J., proti postupu F.ú., ve věci sp. zn. 100294/00/228932/2994, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

V ústavní stížnosti podané proti postupu F.ú. ve věci shora uvedené spisové značky stěžovatelka v podstatě uvádí, že v řízení před F.ú. dochází k neúměrným průtahům, čímž jsou porušována její ústavně zaručená práva zakotvená v d (dále jen " "). Z těchto důvodů domáhá se proto toho, aby Ústavní soud v nálezu vyslovil, že postupem F.ú. bylo porušeno ústavní právo stěžovatelky zaručené u v .

Z obsahu již konstatovaného spisu F.ú. Ústavní soud zjistil, že správce daně, kterým je F.ú., dne 6. 10. 1999 zahájil u stěžovatelky kontrolu daně z příjmu právnických osob, daně z přidané hodnoty a silniční daně a že ústní jednání v daňovém řízení bylo provedeno ve dnech 26. 11. 1999, 3. 12. 1999, 22. 12. 1999, 14. 1. 2000, 14. 4. 2000, 3. 5. 2000 a 7. 8. 2000. V rámci prováděné kontroly učinil správce daně celou řadu důležitých úkonů, když kupř. přípisem z 3. 3. 2000 se obrátil na Ú., prof. JUDr. P.H., DrSc, jehož posudek byl vyhotoven 25. 9. 2000, apod. Zpráva o výsledku daňové kontroly byla správcem daně vyhotovena dne 21. 12. 2000 a projednána se stěžovatelkou ještě tentýž den. Dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob byl vyhotoven dne 21. 2. 2001 a 22. 2. 2001 a řádně doručen stěžovatelce, která podáním došlým správci daně dne 8. 3. 2001 proti uvedeným výměrům podala odvolání. Správce daně dne 17. 4. 2001 vydal další rozhodnutí o opravě zřejmých omylu a nesprávností podle zákona ČNR č. , o správě daní a poplatků. Jak stěžovatelka sama uvádí, bylo její odvolání postoupeno FŘ dne 6. 8. 2001.

Podle y každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem provedeným důkazům. Co se rozumí přiměřenou lhůtou, jakou má na mysli korespondující ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je v již konstantní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva vykládáno tak, že mezi faktory důležité pro naplnění kritéria této lhůty náleží složitost záležitosti, způsob, jímž orgány záležitost projednávaly apod. Z již uvedeného je zjevné, že k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky v tomto směru nedošlo, je-li ze spisu zjevno, že správce daně se zabýval obtížnou problematikou vyžadující součinnost i dalších orgánů a osob, takže stěží lze mít za to, že "věc nechal ležet".

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy se jeví Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. října 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu