Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 7/01

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci R. V., zastoupeného JUDr. P. G., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2000, sp. zn. , a Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. prosince 1998, č. j. -64,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených , č. 11 a d a dále y. Poukázal na okolnosti, za nichž došlo k sepsání kupní smlouvy, k ověření podpisů účastníků smlouvy i k přijetí platby vedlejšího účastníka a uvedl, že podle jeho přesvědčení k nabytí vlastnického práva k označeným nemovitostem žalovanými nemohlo dojít - jeho vlastnictví k nim proto trvá. Jestliže soudy nevzaly zřetel na všechny skutečnosti, uvedené v průběhu řízení, pak došlo k porušení jeho základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2000 v podrobném a vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, které stěžovatel uplatnil v odvolání podaném proti rozsudku soudu I. stupně, který ve věci sp. zn. rozhodl po obsáhlém dokazování. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů - o okolnostech a náležitostech uzavřené kupní smlouvy, soudy postupovaly v souladu s obč. soudního řádu, a proto Ústavní soud, respektuje princip nezávislosti soudů ( y), není ani oprávněn "hodnotit" toto hodnocení důkazů, obecnými soudy učiněné.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2001