Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 422/01

Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky R. K., zastoupené JUDr. R. H., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 5. 2001, čj. - 286,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 10. 7. 2001 stěžovatelka napadá v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto její opožděné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2000, čj. - 233, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 21. 5. 1999, čj. - 108, jímž byl zamítnut návrh stěžovatelky na neplatnost kupní smlouvy ze dne 19. 7. 1982, uzavřené mezi prodávajícím MUDr. B. Z. a kupujícími MUDr. L. a MUDr. J. K. ohledně nemovitostí zapsaných na LV pro katastrální území V., blíže v rozsudku specifikovaných.

Z obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Brně byl zástupkyni žalobkyně - stěžovatelky - doručen dne 21. 9. 2000 a téhož dne nabyl právní moci.

Ze stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo zjištěno, že stěžovatelka podala dovolání do rozsudku odvolacího soudu přípisem označeným datem 14. 12. 2000, který byl doručen Vrchnímu soudu v Praze dne 19. 12. 2000. Nejvyšší soud ČR proto podle a opožděné dovolání odmítl.

Ústavní soud v této věci musel dospět k závěru, že napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR není posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva stěžovatelce poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), když o předmětu sporu nebylo rozhodováno pro opožděné dovolání. V tomto případě oním posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva stěžovatelce poskytuje, je rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2000, který však nebyl předmětem ústavní stížnosti.

Soudce zpravodaj byl proto nucen považovat návrh ústavní stížnosti stěžovatelky do usnesení Nejvyššího soudu ČR za nepřípustný, a proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2001 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu