Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 447/01

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M.B., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2000, čj. -45, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 24. 7. 2001 bylo Ústavnímu soudu ČR doručeno, prostřednictvím Nejvyššího soudu ČR, podání stěžovatele označené jako dovolání k Ústavnímu soudu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (o odmítnutí dovolání). Uvedené podání bylo původně podáno dne 4. 1. 2001 u Obvodního soudu pro Prahu 6, tímto soudem pak bylo přípisem ze dne 7. 6. 2001 postoupeno Nejvyššímu soudu ČR, kterému také bylo, jak je zřejmé z razítka podatelny tohoto soudu, doručeno dne 11. 7. 2001.

Soudci Ústavního soudu jsou dle y ČR při svém rozhodování vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami dle y ČR a , o Ústavním soudu. Dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), je řízení ve věci před Ústavním soudem zahájeno dnem doručení návrhu, kdy dle se návrh na zahájení řízení podává u Ústavního soudu. To vše platí za splnění zákonných náležitostí, mezi které patří podání ústavní stížnosti v zákonné lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( zákona).

Z přípisu Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 8. 2001 Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2000, čj. -45, bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno dne 11. 12. 2000, stěžovateli dne 7. 12. 2000. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula dne 8. 2. 2001.

Jak vyplývá z výše uvedeného, předmětné podání určené Ústavnímu soudu bylo ve stanovené lhůtě podáno, avšak u Obvodního soudu pro Prahu 6, tedy u soudu, který nemá pravomoc rozhodnout o ústavní stížnosti. Takový postup však nepředpokládá.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, takže stojí mimo soustavu obecných soudů a jejich procesní předpisy může využít toliko subsidiárně. Za aplikovatelné ustanovení by pro daný případ bylo možno považovat , který upravuje podání dovolání. Avšak ani přiměřený postup podle tohoto ustanovení neumožňuje Ústavnímu soudu považovat v souzené věci stížnost za včas podanou. Lze patrně připustit, že by tomu tak bylo v případě, pokud by Obvodní soud pro Prahu 6 neprodleně postoupil Ústavnímu soudu stížnost ve zmíněné šedesátidenní lhůtě. To se však, jak vyplývá z výše uvedeného, nestalo, a to ani ve vztahu k Nejvyššímu soudu ČR, a zákonná lhůta tak uplynula marně, aniž by se byl Ústavní soud o ústavní stížnosti dozvěděl.

Vzhledem k tomu, že k pochybení při uplatňování ústavní stížnosti u nepříslušného soudu ve stanovené lhůtě původně došlo ze strany stěžovatele, a Ústavní soud zastává zásadu, dle které je na každém, aby si svá práva střežil sám, soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2001

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj