Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 240/01

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti JUDr. P.O., zastoupeného V.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2001, čj. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 3. 2000, čj. -37, tak, že žalovaným (stěžovateli) bylo uloženo uzavřít s obcí P., do tří dnů od právní moci rozsudku kupní smlouvu, specifikovanou ve výroku rozhodnutí. Stěžovatel nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu, namítá nesprávný výklad institutu předkupního práva, který odporuje dosavadním stanoviskům publikovaným v odborné literatuře a poukazuje na nedostatky řízení. Stěžovatel dále uvedl, že proti napadenému rozsudku podal ve lhůtě stanovené zákonem dovolání a požádal, aby ve věci nebylo, až do vyřízení jeho dovolání Nejvyšším soudem ČR, jednáno.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. V daném případě, jak vyplývá z ústavní stížnosti, stěžovatel podal proti napadenému rozhodnutí dovolání, jehož přípustnost byla dána ustanovením (ve znění před novelou provedenou ).

Jak vyplývá z ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Vzhledem k tomu, že ve věci bylo podáno dovolání, jehož přípustnost je daná zákonem, je zřejmé, že teprve poté, co bude vydáno rozhodnutí dovolacího soudu, vyčerpá stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Do té doby je třeba pokládat ústavní stížnost za nepřípustnou.

Každý jiný přístup by zakládal zcela nežádoucí stav, kdy vedle sebe probíhají dvě řízení, přičemž je to nikoli Ústavní soud, ale Nejvyšší soud ČR, kterému v takovýchto případech přísluší rozhodovat o uplatněných námitkách včetně sjednocování judikatury tím, že rozhoduje o dovoláních. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tedy může začít plynout až po doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, pokud k ní budou ústavněprávní důvody.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2001

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj