Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 425/01

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky PhDr. M. L., směřujícímu proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze 12. 7. 2000 a na zrušení písmeno c), , , , a , o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podala dne 12. 7. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze dne 12. 7. 2000, kterým bylo rozhodnuto o opakovaném zavedení nucené správy ve spořitelním a úvěrním družstvu D.

Podle názoru navrhovatelky, která je členkou uvedené družstevní záložny, bylo napadeným rozhodnutím porušeno její základní právo disponovat s finančními prostředky uloženými v této záložně a tím bylo porušeno základní právo dané jí , a 4, a 4d (dále jen ""). Žádala proto, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil. Současně navrhovatelka požadovala zrušení písmeno c), , , , a , o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsou podle jejího názoru v rozporu s , a 3, a 4, a 4, a 4y a y.

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

V předmětné věci je napadeno rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, které bylo vydáno ve správním řízení. Účastníkem tohoto řízení bylo spořitelní a úvěrní družstvo D. se sídlem v Brně, jako právnická osoba, nikoliv navrhovatelka jako členka družstevní záložny.

Vzhledem k této skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

K návrhu na zrušení ustanovení a , 28c, 28d, 28e a 28f , o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta ( , musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost odmítnuta pro podání osobou zjevně neoprávněnou a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.

Proto mu nezbylo než i tuto část návrhu podle písmeno c) , odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. září 2001