Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 266/01

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti Nissan ČR, spol. s r. o., se sídlem v Praze 9, Kolbenova 15, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 2, V tůních 3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2001, č.j. F 70830/2000/ C 2247, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2000, č.j. -160, usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2000, č.j. F 17363/2000 / C 2247/1 a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 11. 10. 1999, č.j. , takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 5. 2001 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil (nepravomocné) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2001, č.j. F 70830/2000/ C 2247 /1, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2000, č.j. -160, usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2000, č.j. F 17363/2000 / C 2247/1 a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 11. 10. 1999, č.j. , ve věci návrhu stěžovatelky na zápis změn v obchodním rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Praze, odd. C, vložka 2247.

Stěžovatelka zrekapitulovala dosavadní průběh řízení ve věci a tvrdila, že napadenými usneseními bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v a 3d ("Listina"). Dle jejího názoru obecné soudy porušily ust. , dle něhož připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V případě stěžovatelky den 28. 10. 1999 byl státním svátkem České republiky, a tudíž konec lhůty připadl na nebližší pracovní den, tj. 29. 10. 1999, což obecné soudy nerespektovaly.

Vrchní soud v Praze, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že je nutno stěžovatelce přisvědčit v tom, že odvolací soud předmětnou lhůtu chybně posoudil, když nezhodnotil, že dne 28. 10. 1999 byl státní svátek České republiky, a tudíž podání - zpětvzetí návrhu ze dne 29. 10. 1999 - bylo učiněno včas Poukázal na skutečnost, že fakticky byla tato chyba napravena v řízení zahájeném návrhem pod podacím číslem F 70830/2000, obsahově shodným s původním návrhem pod podacím číslem F 75381/99, v důsledku něhož bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001 tak, že navržené změny byly do obchodního rejstříku zapsány. Závěrem uvedl, že ústavní stížnost považuje za důvodnou a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.

Podáním ze dne 31. 5. 2001, které Ústavní soud obdržel dne 1. 6. 2001 vzala stěžovatelka podanou ústavní stížnost v plném rozsahu výslovně zpět, s odůvodněním, že Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 5. 2001, č.j. -195 zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2001, č.j. F -173 a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Návrhu tudíž bylo vyhověno, čímž pominul důvod ústavní stížnosti.

Podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je navrhovatel oprávněn vzít ústavní stížnost zpět až do okamžiku, kdy se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Protože se tak v předmětné věci stalo, Ústavní soud podle cit. zákona řízení zastavil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. 9. 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu