Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 91/01

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera, JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele JUDr. F.M., zastoupeného JUDr. J.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. října 2000, č. j. -124, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 1998, č. j. -96, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení Městský soud v Praze jako soud odvolací a Nejvyšší soud ČR, který rozhodl o dovolání, zasáhly do práva rovnosti účastníků před soudem a zákonem. Poukázal na hodnocení důkazů - výpovědi žalovaného, jeho syna, stěžovatele a jeho syna, když nemůže souhlasit s tím, že jeho a synova výpověď byly označeny jako nevěrohodné, aniž by takový závěr soud vysvětlil. Dále uvedl, že závěry Nejvyššího soudu ČR, jež se týkají existence kupní smlouvy, nepovažuje za správné s ohledem na okolnosti, za nichž probíhalo stěhování nábytku žalovaným a za nichž se účastníci dohodli na vyrovnání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. října 2000, č. j. -124, a jeho obsáhlého odůvodnění zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Poněvadž se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává nesprávného hodnocení provedených důkazů, je třeba uvést, že z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, zakotvená v . Proto nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, jestliže tyto ve své činnosti postupují ve shodě s citovaným ustanovením .

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. září 2001