Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 463/01

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky Mgr. M.H., zastoupené JUDr. K.V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2001, č. j. -90, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka, která se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2001, sp. zn. , odůvodnila návrh tím, že se označeným rozhodnutím soudu cítí dotčena na právech zaručených , , a d. Uvedla, že podle jejího přesvědčení soud nepostupoval v souladu s a 132 obč. soudního řádu, když se nevypořádal s řadou důkazů, zejména pak s důkazem, prokazujícím obvyklou "praxi" klubu vůči R.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2001 zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jak vyplývá z obsahu odůvodnění rozsudku soudu I. stupně i rozsudku soudu odvolacího, při hodnocení všech provedených důkazů nebylo postupováno v rozporu s § 132 obč. soudního řádu a závěr o důkazní nouzi žalobkyně ve vztahu k žalované je proto důvodný. Je třeba uvést, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d. Z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) pak vyplývá i zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v citovaném obč. soudního řádu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2001