Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 220/01

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci Ing. F.Š., zastoupeného JUDr. P.V., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. prosince 2000, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení ze dne 27. prosince 2000, jímž Krajský soud v Plzni rozhodl ve smyslu § 73 odst. 1 písm. c) tr. zákona o zabrání vyčísleného množství alkoholu. Ústavní stížnost odůvodnil tím, že podle jeho přesvědčení rozhodnutím soudu došlo k zásahu do práv, zaručených Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, , a d, jakož i y ČR. Poukázal na okolnosti, za nichž byl stíhán pro spáchání trestného činu, na výsledek trestního řízení i na rozhodování o zabrání alkoholu, když v tomto směru považuje dokazování za nedostatečné a neúplné. Soudům obou stupňů vytkl, že pokud dospěly k přesvědčení, že stěžovatel není vlastníkem předmětného alkoholu, měl být dle tr. řádu ustanoven opatrovník, přičemž řízení o zabrání věcí z důvodů obecného zájmu dle tr. zákona mělo být zahájeno jen na návrh státního zástupce, který tak neučinil.

Předseda senátu Krajského soudu v Plzni ve svém písemném vyjádření poukázal na prokázané skutečnosti, vztahující se k okolnostem, za nichž byl dodán předmětný alkohol a bylo rozhodnuto o jeho zabrání. Uznal, že za pochybností kdo je vlastníkem alkoholu soud neustanovil podle § 239a tr. řádu opatrovníka - to však v žádném případě nevedlo ke zkrácení práv stěžovatele, a v dalším pak odkázal na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. prosince 2000, sp. zn. , zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává, shledán nebyl. Pro rozhodnutí o zabrání alkoholu ve výroku soudů blíže označeného byl důvodně odvolacím soudem použit § 73 odst. 1 písm. c) tr. zákona a pokud jde o jeho výklad, lze odkázat na vyčerpávající odůvodnění ústavní stížností napadeného usnesení.

S ohledem na výše uvedené byl návrh, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. , jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů]. Stížnost na pochybení soudu, který v předmětné věci nepostupoval v souladu s tr. řádu a neustanovil v řízení o zabrání věcí, jejichž vlastník nebyl spolehlivě zjištěn, opatrovníka, nutno označit za stížnost, podanou neoprávněnou osobou. Soud, který dospěl k závěru, že stěžovatel sám vlastníkem předmětného alkoholu není, neustanovením opatrovníka nezjištěnému vlastníkovi pak práva stěžovatele neporušil [, cit. zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. září 2001