Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 405/01

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. T., právně zastoupeného JUDr. J. B., proti opatření vyšetřovatele ze dne 30. 11. 2000, kterým bylo podle ust. § 160 odst. 6 tr. ř. stěžovateli sděleno obvinění ve věci vedené u PČR KÚV Brno pod sp. zn. ČVS: -96, z trestného činu krádeže dle ust. § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák., t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, neboť jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 2. 7. 2001, se stěžovatel domáhal zrušení opatření vyšetřovatele Policie ČR KÚV Brno ze dne 30. 11. 2000, jímž bylo stěžovateli sděleno, že podle ust. § 160 odst. 6 tr. řádu bude jeho jednání, vedené u PČR KÚV Brno pod sp. zn. ČVS: KVJM 380/10-96, stíháno jako trestný čin krádeže spáchaný formou spolupachatelství dle ust. § 9 odst. 2 tr. zák. k ust. § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák. Svůj nesouhlas projevil stěžovatel přípisem vyšetřovateli, v němž žádal zastavení trestního stíhání z důvodů amnestie prezidenta republiky ze dne 3. 2. 1998. Přípis byl jako podnět k přezkoumání postupu vyšetřovatele vyřízen Krajským státním zastupitelstvím v Brně dne 4. 5. 2001 s tím, že v postupu vyšetřovatele nebylo shledáno pochybení a opět přípisem sděleno právnímu zástupci stěžovatele. Z data tohoto sdělení zřejmě stěžovatel dovozuje včasnost podání ústavní stížnosti. Výše uvedené opatření vyšetřovatele je podle stěžovatele v rozporu s a d.

Po věcné stránce z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel byl již dříve trestně stíhán pro trestný čin krádeže spáchaný ve spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 tr. zák. k § 247 odst. 1 písm. a) b) e) tr. zák. společně se svým bratrem M. T. Trestného jednání se oba měli dopustit odcizením dvou svítidel ze skladu firmy H. a způsobit tak škodu ve výši 2 956 Kč. Ve věci byl vydán Městským soudem v Brně dne 23. 10. 1996 pod sp. zn. , trestní příkaz. Stěžovatel podal proti trestnímu příkazu odpor, M. T. nikoli.

Poškozený Ing. H. podal nové trestní oznámení, že v kritické době byly z jeho skladu odcizeny křišťálové lustry v hodnotě 1 711 228 Kč. Výsledky prověřování odůvodňují podezření z této trestné činnosti vůči stěžovateli a spolupachateli M. T.

Dne 10. 2. 1998 vydal Městský soud v Brně usnesení, sp. zn. , kterým rozhodl, že se trestní stíhání stěžovatele zastavuje v důsledku amnestie prezidenta republiky ze dne 3. 2. 1998 čl. I. písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce stížnost. Krajský soud v Brně stížnosti vyhověl, napadené usnesení zrušil a věc vrátil podle ust. § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu soudu prvního stupně, aby o ní znovu jednal a rozhodl (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 1998, sp. zn. ).

U stěžovatele trestní příkaz nenabyl právní moci pro podání odporu jmenovaným. Tři nařízená hlavní líčení se nekonala a Městské státní zastupitelství vzalo žalobu zpět (ust. § 182 tr. řádu).

V současné době tedy pokračuje trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin krádeže podle ust. § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 tr. zák. Výsledek celého trestního stíhání naprosto nelze předjímat.

Ústavní soud ve své judikatuře již dříve vyslovil názor, že pouhé vznesení obvinění není samo o sobě způsobilé k tomu, aby mohlo přezkoumávanou věc posunout do ústavněprávní roviny (viz. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, uveřejněné pod č. 65, sv. č. 16 Sbírky nálezů a usnesení, str. 353), protože není pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci, proti kterému by bylo možno podat ústavní stížnost.

Tím spíše je nutno obdobně nahlížet na pouhý přípis vyšetřovatele o změně právní kvalifikace. V tomto stadiu řízení není Ústavní soud oprávněn zasahovat do pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Ústavní stížnost ani nepřesahuje svým významem vlastní zájmy stěžovatele.

Na základě výše uvedených skutečností byl soudce zpravodaj nucen podaný návrh podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, neboť v daném případě jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 4. září 2001