Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 519/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci návrhu P., za které jedná jeho předseda V. N., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 19/99, spojené s návrhem na zrušení ustanovení bod b) , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud ČR v záhlaví označeným usnesením pozastavil činnost navrhovatele s odůvodněním, že opakovaně nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení , neboť v zákonné lhůtě nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 1996 a 1997. Pokud tak učinil v řízení před Nejvyšším soudem, šlo o zprávy, jež evidentně nesplňovaly zákonné náležitosti dle písm. b) citovaného ustanovení, tzn. neobsahovaly zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad.

Navrhovatel v návrhu, podaném podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, především uvedl, že předmětné výroční finanční zprávy předložil Poslanecké sněmovně dodatečně a protože neobdržel žádné státní příspěvky, požádal Poslaneckou sněmovnu, aby nemusel předkládat audit, který není schopen ze svých prostředků hradit. Stěžovatel se domnívá, že zákonný požadavek obligatorního auditu u výročních finančních zpráv odporuje d a že je tedy protiústavní.

Proto navrhl, aby bylo napadené usnesení Nejvyššího soudu zrušeno. Zároveň navrhl, aby bylo zrušeno i ustanovení bod b)

Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a podmínky podaného návrhu. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a podmínky splňuje, se jím může zabývat také věcně.

V daném případě Ústavní soud konstatuje, že se jedná o zvláštní typ řízení, vyplývající z písm. j) y ČR, podle něhož "Ústavní soud rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony". Nejvyšší soud ČR totiž napadeným usnesením pozastavil činnost stěžovatele, takže je zřejmé, že návrh brojí proti "jinému rozhodnutí týkajícímu se činnosti politické strany".

Tento typ řízení je procesně upraven obdobně jako řízení o návrhu vůbec (viz ), pokud nestanoví jinak. Podle ustanovení lze návrh podle písm. j) y podat ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. (Lhůta k podání návrhu politické strany je proto upravena odlišně od lhůty k podání ústavní stížnosti, která je 60 dnů a počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.) Přitom platí, že lhůta k podání návrhu je kogentní a Ústavní soud ji nemůže prominout.

V souzené věci Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel podal návrh k poštovní přepravě dne 23. 8. 2001. Z přiloženého přípisu Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2001 se zjišťuje, že napadené usnesení nabylo právní moci již dne 13. 7. 2001.

Je tedy zřejmé, že návrh navrhovatele byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem.

Proto byl návrh odmítnut [ , o Ústavním soudu].

Protože Ústavní soud odmítl podanou stížnost, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu podaného podle ustanovení , tzn. do návrhu na zrušení ustanovení bod b) , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení totiž představuje ve vztahu k ústavní stížnosti [a tedy i k návrhu politické strany podle písm. j) y, který je systematicky zařazen v oddílu druhém, hlavy druhé zákona: "Řízení o ústavní stížnosti"], návrh akcesorický, takže za situace, kdy Ústavní soud návrh odmítl, sdílí jeho osud i návrh na zrušení citovaného ustanovení zákona (podobně viz např. usnesení

sp. zn.

, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, str. 351).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2001

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj