Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 613/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti RNDr. S. D., zastoupeného Mgr. M. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. září 1999, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 9. prosince 1999 byl Ústavnímu soudu, ve lhůtě dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), doručen návrh označený jako ústavní stížnost, kterým stěžovatel navrhoval zrušení napadeného usnesení, jímž bylo zastaveno řízení ve věci jeho žaloby proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně. Důvodem pro zastavení soudního řízení byla skutečnost, že nebyla splněna podmínka povinného zastoupení stěžovatele advokátem nebo komerčním právníkem při podání žaloby, kterou stanoví (dále jen "") jako nezbytnou náležitost zahájení řízení ve věcech správního soudnictví. Rovněž nebylo prokázáno, že by sám stěžovatel měl právnické vzdělání. Tato překážka řízení nebyla stěžovatelem odstraněna ani na výzvu soudu.

V zastavení řízení shledává stěžovatel porušení svého práva na právní pomoc v řízení před soudem zakotveného v d (dále jen "") a práva domáhat se svého práva u nezávislého soudu, byl-li rozhodnutím orgánu veřejné správy na svých právech zkrácen ( a 2y). Dále uvedl, že poskytování právní pomoci ve věcech daní upravuje speciálně , o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, kdy dle stěžovatele specialita tohoto zákona plyne z ustanovení lit. a) a tohoto zákona (dále jen "zákon o daňovém poradenství").

Daňový poradce má ve smyslu zákona o daňovém poradenství, postavení zástupce dle zvláštních předpisů. Jako příklad je v uvedeném ustanovení uveden zákona , o správě daní a poplatků, avšak z dikce ustanovení zákona o daňových poradcích je zřejmé, že okruh zvláštních předpisů je širší. Vzhledem k tomu, že pojem právní zastoupení není nijak omezen, je ve smyslu y, dle názoru stěžovatele, možno usoudit, že daňový poradce má oprávnění zastupovat svého klienta i před soudem, v řízeních týkajících se správy daní. Takový postup považuje stěžovatel za zřejmý i z ustanovení zákona o daňových poradcích, kde je daňovému poradci stanovena povinnost chránit zájmy klienta všemi prostředky. Proto je dle názoru stěžovatele znění v rozporu s novější speciální úpravou. Stěžovatel však se stížností nespojil návrh na zrušení ustanovení

Krajský soud v Brně, jako účastník řízení, ve svém vyjádření odkázal na svoji vázanost ustanovením Odmítl proto tvrzení stěžovatele a navrhl, aby podaná ústavní stížnost byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost.

Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti dospěl k závěru, že ustanovení , určující, že obligatorním zástupcem před správním soudem může být pouze advokát (resp. notář ve smyslu novely , provedené ) je v rozporu s ústavním zákonem, a proto rozhodl podle ustanovení zákona o přerušení řízení, a podal plénu návrh na zrušení tohoto ustanovení. Návrh pak byl dne 10. 10. 2000 spojen ke společnému projednání s dalšími návrhy na zrušení konkrétních ustanovení části páté , o správním soudnictví, resp. na zrušení celé této části (

).

Dne 27. 6. 2001 rozhodlo plénum Ústavního soudu nálezem

sp. zn.

o zrušení celé části páté "Správní soudnictví" (-250s) , a to dnem 31. 12. 2002 (nález je publikován pod č. 276/2001 Sb.). Přes tento zrušovací výrok nelze však pominout, že plénum Ústavního soudu se v odůvodnění tohoto nálezu nepřiklonilo k názoru IV. senátu pokud jde o ústavnost obligatorního právního zastoupení advokátem. Plénum dospělo k závěru, že přes určitou výjimečnost a faktickou přísnost právní úpravy nelze konstatovat její neústavnost, a to z důvodů, které jsou podrobně rozvedeny ve druhém odstavci na str. 6491 cit. Sbírky zákonů, a na které senát odkazuje.

Senátu Ústavního soudu, který je vázán názorem pléna, pak nezbylo, než aby ústavní stížnost, která byla vybudována toliko na argumentech neústavnosti ustanovení , o které Krajský soud v Brně opřel svoje usnesení, jako nedůvodnou odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 30. 8. 2001

JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu