Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 77/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Miloše Holečka o ústavní stížnosti J. Ch. zast. JUDr. Š. A., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 8.12.1998 č.j. -23, rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě z 8.6.1998 č.j. FŘ 3478/140/98 a platebního výměru č. 980000795 Finančního úřadu ve Frýdku-Místku z 9.3.1998 č.j. 36378/98/362961/4149 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou 10.2.1999 a doplněnou na výzvu Ústavního soudu 9.3.1999 se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 8.12. 1998 č.j. -23, rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě z 8.6.1998 č.j. Fř. 3478/140/98 a platebního výměru č. 980000795 Finančního úřadu ve Frýdku-Místku z 9.3.1998 č.j. 36378/98/362961/4149. Vyjádřil ve svém podání názor, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná a byla vydána v rozporu s d.

Jde o problematiku daně z převodu nemovitostí, v posuzované věci o platební výměr ve výši 1 896 990 Kč. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem správce daně, s nímž se ztotožnil i správní soud, že , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, stanoví nárok státu na daň z převodu nemovitostí i v případech, kdy do odstoupení od smlouvy nebyla daň z převodu nemovitosti vyměřena ani zaplacena.

K návrhu na zahájení řízení se vyjádřily jak správní orgány obou stupňů, tak správní soud.

Finanční úřad ve Frýdku-Místku uvedl, že jako správce daně při vyměřování daně z převodu nemovitostí stanoví jako předmět daně z převodu nemovitostí rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy posléze dojde k odstoupení od kupní smlouvy. Rovněž navrhovatelovu námitku nezákonnosti vyměřování daně z toho důvodu, že k němu došlo až po odstoupení od smlouvy, považuje finanční úřad za mylnou, neboť daň byla vyměřena ve lhůtě a podmínku vyměření a zaplacení daně před odstoupením od smlouvy neobsahuje. Ostatně zákonodárce, jsa si vědom skutečnosti, že v takovýchto případech se může vyměření daně z převodu nemovitostí jevit jako nepřiměřeně tvrdé, zmocnil finanční ředitelství v , ve znění platném k 14.8.1998, k tomu, že může z důvodu tvrdosti prominout daň z převodu nemovitosti v případech odstoupení od smlouvy, dojde-li k němu do šesti měsíců ode dne vkladu práva do katastru nemovitostí a poplatník v této lhůtě o prominutí daně požádá. Z těchto důvodů tento účastník řízení navrhl zamítnutí ústavní stížnosti.

Stejnou argumentaci ve vyjádření k ústavní stížnosti použilo i Finanční ředitelství v Ostravě, které navrhlo, aby ústavní stížnost byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření namítl, že ústavní stížnost neobsahuje tvrzení, jaká ústavní práva zaručená d, popřípadě u, byla porušena, ale navrhovatel se vlastně domáhá přezkoumání rozsudku Ústavním soudem jako soudem vyšší instance.Tuto pravomoc však Ústavní soud nemá. Také tento účastník řízení navrhl zamítnutí ústavní stížnosti.

Ze správních spisů Finančního úřadu ve Frýdku-Místku a Finančního ředitelství v Ostravě a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. bylo zjištěno, že platebním výměrem č. 980000795 Finančního úřadu ve Frýdku-Místku z 9.3.1998 č.j. 36378/98/362961/4149 byla navrhovateli vyměřena daň z převodu nemovitosti ve výši 1 896 990 Kč podle , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. 2 c)

______________________

Proti platebnímu výměru podal navrhovatel odvolání, které Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím z 8.6.1998 č.j. FŘ/3478/140/98 zamítlo, neboť jednoznačně stanoví nárok státu na daň z převodu nemovitostí i v případech, kdy do odstoupení od smlouvy daň nebyla dosud vyměřena. Navrhovatel podal návrh na přezkoumání správního rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě, který rozsudkem z 8.12.1998 č.j. -23 žalobu zamítl. Rozsudek byl oběma účastníkům doručen 13.1.1999 a tohoto dne také nabyl právní moci. Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného správního úřadu je v souladu se zákonem. V odůvodnění rozsudku uvedl, že daně lze podle d ukládat jen na základě zákona. Daň z převodu nemovitostí lze vyměřit podle Podle jeho předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod vlastnictví k nemovitostem i v takovém případě, kdy posléze dojde k odstoupení od uzavřené kupní smlouvy. S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení nelze dospět k jinému závěru, než že i v případech, kdy k převodu nemovitosti vzhledem k odstoupení od smlouvy nedojde, vzniká převodci povinnost daň z převodu nemovitosti zaplatit. Protože zákonodárce si byl nepochybně vědom toho, že vyměření daně v takových případech může být nepřiměřeně tvrdé, zmocnil finanční ředitelství v , ve znění platném do 14.8.1998, aby na žádost poplatníka z důvodu tvrdosti prominul daň z převodu nemovitostí, pokud k odstoupení od smlouvy došlo ve lhůtě šesti měsíců ode dne vkladu práva do katastru nemovitostí a poplatník v této lhůtě o prominutí daně požádal.

Správní orgány obou stupňů i soud se při svém rozhodování řídily zákonem, jehož správnou interpretací a aplikací nedošlo k porušení žádného navrhovatelova základního práva nebo svobody zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát Ústavního soudu dospěl k jednomyslnému závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný a proto jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle a , o Ústavním soudu,ve znění

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání.

V Brně dne 14. srpna 2001

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu