Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 310/01

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 3. 2001,

sp. zn.

, mimo ústní jednání, takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 3. 2001,

sp. zn.

, kterým byla jako nepřípustná odmítnuta jeho ústavní stížnost směřující proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 7. 12. 2000,

sp. zn.

. Současně namítl podjatost soudců Ústavního soudu JUDr. Pavla Holländera, JUDr. Jiřího Malenovského, JUDr. Vojtěcha Cepla, JUDr. Vladimíra Klokočky, JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Evy Zarembové, neboť se podíleli na vydání rozhodnutí,

sp. zn.

,

,

,

a

.

Navrhovatel uvedl, že bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti, bez řádného dokazování a podle jeho přesvědčení bylo zasaženo do práv, zaručených mu d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i y ČR. Žádal zrušení uvedeného usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2001 a vydání rozhodnutí nového.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [ , , o Ústavním soudu, ve znění ].

Usnesení o odmítnutí návrhu podle odst. 1 a 2 § 43 citovaného zákona musí být písemně vyhotoveno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Řízení před Ústavním soudem je jednoinstanční. Není rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako ústavní stížnost a snaží se je tak vyjmout z aplikace ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení.

Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutí,

sp. zn.

, obsahuje všechny uvedené náležitosti, a že nemá ani prostředek, na základě něhož by byl oprávněn přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí. Byl proto podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 43 odst. 3 cit. zákona nucen návrh odmítnout jako nepřípustný.

Z tohoto důvodu již nepřicházelo do úvahy požadovat na stěžovateli odstranění nedostatku svého návrhu, který spočíval v tom, že stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje . Odstranění této vady nemohlo na konečném závěru Ústavního soudu nic změnit.

Obdobné důvody lze uvést, pokud jde o námitku podjatosti. Konstatuje se pro úplnost, že tato otázka je v upravena v tím způsobem, že z projednávání a rozhodování je mimo jiné vyloučen soudce Ústavního soudu pro svůj poměr k věci. V případě ústavní stížnosti se věcí rozumí pravomocné rozhodnutí nebo jiný zásah orgánu veřejné moci. O takovou situaci v daném případě jít nemůže, neboť Ústavní soud není příslušný přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí. Ústavní stížnost proti jeho rozhodnutí je proto vždy ex lege nepřípustná a musí být v souladu s y ČR vždy odmítnuta. Proto v takovém případě námitka podjatosti nepřichází v úvahu, neboť vůbec nepočítá se situací, ve které Ústavní soud přezkoumává svá rozhodnutí o ústavních stížnostech. Kromě toho je třeba uvést, že předcházející napadené usnesení bylo vydáno v rámci kompetence jiného soudce zpravodaje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2001

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR